Semestr start.

A je to opět tu. Po dlouhém klidu opět přišel čas si sestavit svůj vysokoškolský rozvrh. To je občas práce hodná génia.

To počáteční odhodlání kdy si řeknete, že by vás strašně bavily přednášky třeba z Psychologie...nebo z Mezinárodních vztahů...nebo ze Žurnalistiky....a pak zjistíte, že nemáte predispozice k absolvování předmětu, protože je nabízen pouze studentům z mateřských oborů...

Nebylo tohle na střední takové nějaké...jednodušší? Sice jsme si všichni stěžovali na nepříjemnou učitelku z předmětu A nebo zbytečnost předmětu B, ale úplně nám odpadly starosti o tom, jestli máme dostatek kreditů pro hladké plnění studijního plánu nebo jestli při tom zvládneme chodit nějak normálně do práce.

Jo, jo...kde jsou ty časy...

Nemluvě o tom že mne letos čeká psaní bakalářky a jsem zatím nějak bez inspirace o čem bude mé veledílo pojednávat. 
Ještě nedávno jsem seděla na chodbě své střední a čekala jsem, kdy budu zavolána před maturitní komisi a dnes už si v duchu sumíruji otázky ke státnicím.

A někde na pozadí, tak, aby nebyla příliš nápadná, se skví otázka - A co bude pak?

Komentáře

Oblíbené příspěvky