Jak jsem pekla Sacher dort

V prosinci minulého roku jsem našla recept, který jsem chtěla už dlouho zkusit. Jednalo se o recept na Sacher dort, který jsem náhodou objevila na stránkách Kuchařky pro dceru. O této kuchařce už jsem slyšela, protože máma je v těchto ohledech velmi dobře informovaná od kolegyň a kamarádek z práce. (Takže se dalo čekat, že se bude jednat o kvalitní a autentický recept.)

Pravý Sacher jsem ochutnala, když mi bylo asi tak 14 a sestra ho přivezla ze školního výletu do Vídně. Všichni si ji i tu malou dřevěnou krabičku, ve které se ty dorty prodávají, nadšeně fotili. (Protože přece Sacher.) Doma jsme dortíky s božskou úctou vybalili a jali se je ochutnat.

Už si přesně nevybavuji, jaká byla moje přesná reakce, ale jako správnou puberťačku mě napadlo něco ve smyslu: ,,A to je jako všechno?"

Možná to bylo tím, že jsem tu chuť nedokázala ve svých letech zcela ocenit, nebo byla možná špatná konstelace hvězd. Ale přišlo mi, že tedy (teď někteří řeknou, že se rouhám) nic moc. Dortík byl suchý a tak vůbec. (Naštěstí, znám minimálně jednoho člověka, který tomu rozumí a na Sacher od Sachra má úplně stejný názor jako já. Hallelujah, nejsem v tom sama.)

To mě ale neodradilo. Kdo mě zná, ten ví, že bych to nebyla já, kdybych se nepokusila ten Sacher sama upéct. (Protože cukrářské geny se nezapřou. Zdravím dědu, který to odněkud shora na 100% pobaveně sleduje.)

Ačkoliv by se mohlo zdát, že jsem se do toho pustila hned, tak tomu tak úplně nebylo. Postup jeho pečení je trochu alchymie. Než jsem se k tomu tedy zcela odhodlala, uběhlo hezkých pár měsíců. 

V neděli se konstelace hvězd zdála být příznivá. V kredenci stála domácí meruňková marmeláda od mámy a všechny ostatní ingredience byly taktéž na svém místě. K tomu jsem dala do lednice vychladit prosecco, které jsem dostala jako milou pozornost od e-shopu Alkohol.cz. (Kdo by si v takovém parnu nedal dobře vychlazenou skleničku, že?)

A tak jsem se tedy dala do pečení. 

Odvážila jsem mouku, spojila tuk s částí cukru, oddělila jsem žloutky a bílky, vyšlehala sníh (do kterého jsem přidala na zpevnění další cukr), rozpustila čokoládu ve vodní lázni a pak to z těch asi 5 různých misek spojila dohromady.* Spojením všech ingrediencí vznikne piškotové těsto, které pak nalijete do správně vymazané formy a dáte ho péct na 170° po dobu 45 minut. 

*Přesné množství a postup se dočtete ve výše přiloženém odkazu na kuchařku. 

Jakmile korpus vychladl, rozřízla jsem ho uprostřed a obě placky potřela meruňkovou marmeládou, kterou jsem nechala trochu povolit v mikrovlnce. (Protože ji máma udělala poctivě hustou.) 

Marmeládou jsem pak natřela i spoj po obvodu dortu, což by mělo zapříčinit, že dort nebude na chuť suchý.

Nakonec na dort přišla poleva, jejíž recepturu jsme museli doma lehce pozměnit. (Rada starších uvedla, že původní postup je hloupost.) A tak jsem nechala rozpustit čokoládu a pomalu do ní přidávala cukerný rozvar po lžičkách. Poleva se tak povedla hned na první pokus a po korpusu krásně stekla.

Jakmile bylo dílo hotovo a čokoláda dostatečně ztuhla, přišel čas na degustaci dortu. Také už přišel čas na to, abych vyndala víno z ledničky. 

Co se týče dortu, chuťově je dobrý. Ale pro příště už mám několik tipů, jak ho trochu vylepšit. Během podzimu mám v plánu tento dort upéct ještě jednou (tohle byla jen testovací verze, abych případně vychytala chyby) a myslím, že do něj dám ještě půl balíčku prášku do pečiva, ačkoliv se v receptu nikde neuvádí. V piškotu jsou sice patrné vzduchové bubliny, ale není nadlehčený tak, jak bych od něj očekávala.

Také do průřezu nanesu o něco vyšší vrstvu marmelády, aby byl dort trochu vláčnější.

Co se týče chuťového spojení s vínem, tam si myslím, že bylo vše naprosto v pořádku. Můj původní plán byl, že z vína udělám nějaký koktejl, ale nakonec jsem ráda, že jsem to neudělala. Víno je spíš suché a bylo cítit po broskvích a dalším letním ovoci. Takže se nakonec chutě dokonale propojily dohromady. (Ale prosecco je fajn vždycky a ve všech variantách, ať už je z něj cítit ovoce, nebo ne.)

Myslím, že za tu fušku jsem si tu skleničku zasloužila. A věřím, že můj příští pokus o Sacher bude zase o něco lepší.

P.S. Ještě před pečením jsem dělala celkem podrobný průzkum dalších receptů na Sacher dort. Pokud někde narazíte na verzi, ve které do polevy přijde smetana, pak to sice bude dobrý dort, ale ne ten, který chcete.