Modelka a účast na workshopech: Nutnost?

Krásné středeční odpoledne všem!

Dnešní článek bude opět v technickém duchu. A jelikož jsem v posledním článku tohoto typu řešila převážně zájemce o herectví, dnes opět přeskočím k tématu, ve kterém se angažuji přeci jen častěji.

Dnes si povíme něco o tématu fotografických workshopů a proč je dobré se jich účastnit. (Z pohledu modelek.)

Čas od času se stane, že modelka má již vytvořen minimální základ pro úspěšné portfolio, ale neví, kde by mohla dále vyhledat nějaké zajímavé kontakty, které by mohla využívat v budoucnu. Případně by si ráda zkusila práci ve větší skupině lidí a nabrala nové zkušenosti.

Co bych řekla pro začátek je určitě to, že účast na workshopu bývá o něco náročnější, než je u focení obvyklé. 

Představte si místnost plnou fotografů, kteří na vás míří objektivem ze všech stran. Vaším úkolem je tedy dopřát pěkných pár záběrů každému z nich. Krom jisté systematičnosti práce je tak potřeba držet výraz a postoj dostatečně dlouho. Není výjimkou, že v jedné póze setrváte i několik minut, protože fotografové si jeden výjev mohou snímat hned z několika různých úhlů.

Výše zmíněná situace je však obvyklá spíše pro neformální fotosetkání, která mají za účel navázání nových kontaktů. Dost často si z těchto setkání odnesete hromadu vizitek fotografů, jejichž kvalita bude velmi pestrá. Na druhou stranu si začínající modelka odzkouší vše potřebné, aniž by jí kdokoliv nasazoval psí hlavu za to, že se jí něco nepovedlo tak, jak by bylo potřeba. 

Backstage z fotografického workshopu Střední školy uměleckomanažerské, Brno, v Dobročkovicích (2015).

Mimo těchto fotosetkání však existují i plně profesionální workshopy, které jsou zaměřeny například na nasvícení fotografie, případně na nějaký konkrétní fotografický žánr.

Na workshopech inscenované fotografie, stejně jako na workshopech SŠ Uměleckomanažerské, nám styling vytvářeli přímo fotografové. Občas máte jako modelka šanci svůj styling ovlivnit, ale ne vždy je dle vašich představ. Často se, groteskně vymóděné, budete přesouvat z místa na místo a lidé se na vás budou dívat jako na blázny. Výjimkou nejsou ani několikadenní pobyty mimo město, kde se věnujete pouze focení. 

Výhodou tohoto druhu workshopů je ten, že se často dostanete na nová místa a fotografové se u vás spíše střídají (každý si vezme svoji modelku, se kterou si někam zaleze a po nafocení si ji s někým vymění). Odpadá tedy stres z toho, že nevíte, do kterého objektivu se máte dívat dříve. Na druhou stranu, zvládnout i osm focení za dva dny je někdy opravdu únavné. Stejně jako u předchozího typu workshopu však naberete nové kontakty, zlepšíte své dosavadní zkušenosti a začnete ovládat něco, čemu se zjednodušeně říká komunikace mezi fotografem a modelkou. Po čase se dokonce přistihnete, že vám fotograf už ani nemusí říkat o změnu pózy, či natočení do jiného úhlu. Budete tak všímavé, že to uděláte zcela automaticky.

Co bych řekla na závěr?

Určitě to, že účast na fotografických workshopech není naprosto nezbytná, pokud se chcete focení věnovat z pozice modelky (z pozice fotografa je to mnohdy spíše naopak). Na druhou stranu, pokud to s focením myslíte opravdu vážně, z workshopů si odnesete velmi cenné zkušenosti a kontakty, ze kterých budete těžit hlavně v budoucnu.

Jako poslední je však potřeba zmínit, že ačkoliv už se na workshop dostanete, ne vždy bude dbáno na váš komfort. Bude vám zima, teplo, budete unavené, nebo mít hlad. 

Pokud se jedná o neformální fotosetkání, je naprosto v pořádku se podle toho zařídit. Ovšem - platícího klienta na profesionálním workshopu nic takového úplně zajímat nebude. A vaše kňourání vám vyslouží nálepku problémové modelky.

Zkrátka - dala ses na vojnu? Pak bojuj.