pátek 11. března 2016

Štěně v domě.

Krásný den všem! :)

Je mi jasné že teď, když tento článek začínám psát, vy už pravděpodobně spíte. Komu by se také chtělo psát článek v 1 hodinu ráno, že...

S (již) plným začátkem posledního semestru se na mne sesypala taková lavina úkolů a restů, že jsem ráda, když se občas dostanu i k něčemu jinému :) Pokud netrávím čas na přednáškách, trávím čas učením, psaním esejí a dělání úkolů. A termín odevzdání bakalářské práce se také nějak povážlivě....blíží.

No, ale to není úplně přesně to, o čem bych dnes chtěla psát.

Máme doma štěně.

Takové to malé, roztomilé stvoření, kvůli kterému vás lidé zastavují na ulici a rozplývají se ''Copak  to máte za loztomilého pejsánka''. 

Toto naše ''andělské'' stvoření se jmenuje Oliver. A takto vypadá, že by ani mouše neublížil.


Oliver má 2 měsíce a máme ho doma od minulého pátku. S Dantem (naším králíkem) se zatím moc nekamarádí. A řekla bych, že se mnou taky ne (jinak si nedovedu vysvětlit tu snahu o zlověstné štěkání kdykoliv mne vidí). 

Co je to za rasu - těžko říct. Maminka byla jezevčík a obšťastnil ji nějaký náhodný kolemjdoucí. I když podle pacek a dalších znaků tipujeme nějakého ohaře (či cokoliv tomu podobného). Takže náš Oliver by měl mít v dospělosti +/- 10 kg a zhruba 40 cm v kohoutku. 

Mezi jeho momentálně nejoblíbenější aktivity patří spánek, hraní si s hračkami a rvaní kusů oblečení ze všech lidí v dosahu. Jak říkám - vypadá jako nevinný, 2 kilový andílek, ale realita je trochu jinde :))

Takže si asi umíte představit co dělám, pokud se zrovna neučím nebo nepíšu nějaký článek ...:)

Je docela možné že zápisky z Oliverova života se budou na blogu objevovat častěji.

Ale nyní je čas jít spát, takže dobrou noc!



1 komentář: