Vánoční nadílka: Tohle všechno mi letos přinesl Ježíšek

Vzhledem k tomu, čím vším se neustále plní zprávy jsem se rozhodla, že po dočtení knihy (Poslední rivalka Coco Chanel, kterou jsem si vybrala ze spolupráce s nakladatelstvím Grada, viz jeden z předchozích příspěvků) přijde čas na sepsání článku, ve kterém vám prozradím, co všechno jsem dostala k letošním Vánocům. I když jsem neměla příliš velká očekávání, byla jsem překvapená tím, kolik věcí se nakonec sešlo. Aby to pro vás nebylo příliš dlouhé, nebudeme se příliš zdržovat nějakým dodatečným vyprávěním a pustíme se do toho. (Vzhledem k tomu, že nadělování probíhalo ve třech kolech, omluvte prosím, že série, které vznikaly postupně, mají úplně odlišnou barvu. Holt, prosincové světelné podmínky.)

Začneme jedinou kosmetickou věcí, kterou jsem letos dostala. Šlo o dárkovou kazetu na ruce od britské značky Baylis & Harding, která obsahovala krém na ruce, pilník a sůl na ruce. To vše s vůní heřmánku a verbeny. Zatím jsem ji ještě nezkoušela (protože krémů na ruce tu mám aktuálně asi milion), ale jelikož tuhle značku znám, věřím, že půjde o výrobky vysoké kvality.

Pod stromkem jsem objevila i tři páry zimních ponožek. Jak můžete vidět, kromě červených se stromečky a domečky tam byly i bílé s ozdobnou manžetou a modré s norským vzorem. (Dvoje už jsem vynosila a jsou velmi příjemné. Také sklidily pochvaly od dalších členů rodiny.)

Další dva kousky dávám k sobě, protože jde o dvě bílá trička. Aby nebyla tak nudná, jedno má na sobě vzor modrých větviček a ptáků, kteří na nich sedí (což mi trochu připomíná design Amsterdam collection od Rituals..., který se mi nedávno zalíbil) a druhé má potisk lesa, ve kterém jsou roztroušené domky a zvířata. (Kromě jelena, nebo soba by tam měla být ještě liška a zajíc.) Druhý model byl klasifikován jako odvážný, ale v zásadě proti němu nikdo nic neměl. 

Pokud jste si mysleli, že předchozí tričko už nic nepředčí, pak vás nejspíš překvapím touhle růžovou placatkou a kalíškem. Jelikož jsem v minulosti fotila i v teplotách hluboko pod nulou, rozhodně jde o něco, pro co najdu využití. (Jen do toho zatím nemám moc co nalít.)

I když spousta lidí obdivuje moje vlasy, já osobně k nim mám pár výhrad, které mne moc netěší. Jednou z nich je, že se dají hrozně špatně učesat a někdy mají tendenci se kudlit. Takže jsem si řekla o tento typ hřebenu. Ačkoliv jde o Ebelin (jasně jsem řekla, že mi nejde o značku), češe se s ním velmi dobře. (Zatím vyzkoušeno dvakrát.) Konečně to tedy s tím česáním začíná vypadat trochu nadějně. (Moje máma by vám řekla, že když mi byly 2-3 roky, vždy, když jsem viděla, že má v ruce hřeben, jsem začala zběsile utíkat. Protože jsem měla hodně kudrnaté vlasy a tahalo to jak čert.)

K zimě patří i čepice. Proto jsem si řekla přesně o tuhle. Jediné, co jsem nechala na Ježíškovi byla její barva. Nemohla jsem se totiž rozhodnout mezi hořčičně žlutou a červenou. Je v ní 80 % vlny, takže bude nepochybně hřejivá.

Také jsem naznala, že by to chtělo nové rukavice. Ideálně takové, které se svým vzhledem budou hodit k elegantnějšímu kabátu. Ačkoliv se mi jich líbilo víc, nakonec jsem Ježíška poprosila o tyhle, které mají lem z umělé králičiny. (Takže se mi budou hodit i ke králičímu límci a čapce, které jsem dostala kdysi od tety, která je nosila v 60. letech.)

Při rozbalení vína Sonberk jsem se musela zasmát, protože je evidentní, že mi někdo chtěl dát šanci změnit názor na Pálavu. Ne, že by nebyla dobrá. Ale měla jsem z ní svoji první (a poslední) kocovinu v době, kdy jsem měla těsně po maturitní zkoušce. (Od té doby se jí přirozeně vyhýbám.) Budu doufat, že to tentokrát dopadne trochu lépe.

Asi největším překvapením, o kterém jsem neměla ani tucha, bylo předplatné (feministicky zaměřeného) časopisu Heroine (v překladu Hrdinka, nikoliv droga), jehož články čtu pravidelně na webu. Ne, že bych vždycky se vším bezvýhradně souhlasila, ale je mi to mnohem bližší, než číst (a sama produkovat) tisící článek o tom, jak máme hubnout, co je aktuálně v módě, nebo co bych měla dělat, abych byla dokonalá žena a milenka. (Jako to dělají všechny ostatní časopisy a weby, které píší pro ženy.) Také už nám to konečně pomáhá se vykopat z představy, že by ženy měly chtít, dělat a cítit stejné věci. Jako podle jedné šablony. 

Těší mě to i proto, že šéfredaktorkou Heroine je bývala šéfredaktorka Ženy a život, Míša Kramárová, u které jsem byla minulý rok v lednu na workshopu o psaní. 

V poslední části nadílky jsem objevila knihu Kavárna v Kodani. Což mne potěšilo, protože (ač jsem o tom nemluvila), jsem přemýšlela o tom, že bych si ji ráda přečetla. Dokonce jsem chvíli uvažovala, že bych si ji vybrala v rámci spolupráce s vydavatelstvím Grada. Tak si říkám, že je dobře, že jsem to neudělala. (Navíc, dvojnásob. Poslední rivalka Coco Chanel je úžasný příběh.) Aktuálně Kavárna v Kodani čeká na to, až se do ní začtu.

Mé letní pyžamo s Wonder Woman bylo doplněno o zimní model. Ačkoliv na něm není WW vyobrazená, na tričku, ani na kalhotách nechybí hvězdičky, které jsou i na pyžamu číslo 1.

Posledním dárkem byly dva plakáty od letos objevených umělců SpaceFrogDesigns, které bych si ráda přidala do své nástěnné galerie. I přesto, že se (kvůli absenci zarámování, o které se budu muset postarat já sama) nefotily dobře, je vidět, že jsou to skvostné kousky, které vzájemně ladí. Na obou navíc nechybí zlaté akcenty, které jsou pro mne velmi důležité. (No jo, co čekat od někoho, kdo má rád zlaté období od Klimta a nosí zlaté laky na nehty.) Až k tomu dostanou ještě zlatý rámeček, bude to zcela perfektní.

Abych ale nemluvila jenom o tom, co jsem dostala já...Mám velkou radost, že se mému synovci líbila dřevěná skládací raketa s kosmonautem. (Už jsem dostala zprávu, že je to aktuálně jeho nejoblíbenější hračka a kosmonauta nosí neustále s sebou.) Sestry manžel měl zase velkou radost z toho, že jsem mu darovala degustační set káv z Kroměříže. (Odkud pochází.) Sestra měla zase největší radost z deky. A máma jásala nad malováním podle čísel. U táty sice neproběhla žádná invence, ale byl rád, že dostal praktické dárky, které zvládne využít. Takže je (zdá se) všechno v nejlepším pořádku.

A co jste dostali pod stromeček vy?