Jak jsem nechtěla fotit pro fotobanku.

V dnešním článku vám povím jeden humorný příběh. Příběh o tom, že když dva dělají totéž, není to totéž. Hned na úvod řeknu, že se základ tohoto článku zakládá na pravdě, (kdyby o tom chtěl někdo pochybovat).

Na začátku je vhodné položit si otázku: ,,Co jste ochotní udělat pro slušnou fotku?''

Foto: https://www.facebook.com/MichalFrantisPhotography/

Bylo, nebylo - jednoho krásného dne jsem si řekla, že bych po dlouhé době mohla zrealizovat nějaký projekt, který bude opět čistě v mé režii. Dlouho jsem nefotila žádný glamour/boudoir, tak jsem vložila poptávku na příslušnou skupinu, kde modelky a fotografové fotí čistě pro zábavu, bez jakékoliv úplaty.

Vypadalo to dobře. Fotografové měli o spolupráci zájem a brzy bylo z čeho vybírat. Prohlédla jsem si několik portfolií a nakonec se rozhodla pro fotografa, kterému budeme říkat třeba....Otta.

Otta si nechal vyložit můj nápad a projevil zájem o to, moci vidět outfit ještě předtím, než se sejdeme na focení. Outfit jsem nafotila a vyvstal první problém.Otta by chtěl oblečení vidět na mě, není si jím totiž úplně jistý. Po celém dni domluv se mi totiž svěřil s tím, že tyto zadarmo získané fotky má v plánu prodávat na fotobance. Otta si totiž myslel, že je normální o této informaci nemluvit. A taky měl pocit, že není důvod za tím hledat něco špatného. Investuje do toho přeci svůj čas, energii a práci, no ne? Takže je jedině fér, aby za to nějakou tu kačku zpátky dostal.

Otta ale nevěděl, že s tímto tvrzením padla kosa na kámen.

V první řadě - byl to můj projekt. Byla jsem ochotná ho přizpůsobit i jeho potřebám, případně jsem mu nabídla variantu - jeden set pro mě, druhý pro tebe, takže win-win situace pro oba. Kdyby se jednalo o jeho projekt, který by si sám vymyslel, dal poptávku a vybral si modelku, která by s jeho nápadem souzněla, mohl by fotit v podstatě cokoliv, pokud by s tím druhá strana souhlasila.

Za druhé - podstata focení TFP, (Time for photos), spočívá v tom, že fotograf i modelka fotí čistě pro zábavu a nikdo neočekává, že by mohly být tyto snímky zdrojem nějakého výdělku. Pokud se tak stane později po focení, není od věci na použití snímků sepsat smlouvu a v té zohlednit podíl pro všechny, kteří se dané akce účastnili. Otta je ale trochu sobeček, který by všechno zlato nastrkal pouze do vlastních kapes. 

Nelze se v tomto případě odvolávat na to, že jen fotograf má s daným focením práci a úkolem modelky je jen ''být hezká'', takže si odměnu za práci a svůj čas zaslouží méně. Osobně do každého focení dávám maximum a 10 let zkušeností. Kompletní styling, zajištění lokace a mnohdy i zapůjčení šatů na focení je taktéž soubor úkolů, které beru z větší části na sebe.

A nakonec - jen proto, že spousta dívek nevidí v této praxi problém neznamená, že to problém není. Pokud chce fotograf profitovat z prodeje fotek, musí do celé akce nejprve investovat. Třeba tím, že si jednorázově zaplatí modelku, která už od samého začátku k celé věci přistupuje obchodně. Je jí jedno, zda fotograf tu fotku následně prodá se ziskem jednou nebo stokrát. Pokud ale kvůli hezké fotce přistoupíte na focení pro fotobanku zadarmo, neskutečně se tím pokřiví trh, (který se snažíme s ostatními pracně narovnávat). Krom toho, tento postup hraničí se zneužíváním, což nemá rád nikdo.

Takže vám všem přeji, abyste se s takovými Otíky potkávali co nejméně, případně na nekalou hru přišli dříve, než bude pozdě. Žádná hezká fotka za to totiž nestojí.