Peklo jménem casting
Skoro to zní, jako bych ten název obšlehla od Marie Doležalové a jejího počinu Kafe a cigárko, ale když ona tohle téma pojmenovala opravdu dost výstižně. Když se objeví castingová poptávka, hodně lidí zbystří, protože to znamená, že přichází jejich možná (a velká) šance. (Taky je tam obvykle obří přetlak nabídek.) Funguje to různě. Někdy je to online, jindy vám (jako už se mi to párkrát stalo) zavolají z agentury, že o vás na základě vašeho profilu projevil zájem nějaký klient. Pak většinou přichází na řadu vyplnění údajů, zaslání fotek, videa podle zadání a nějaká ta komunikace o tom, co přibližně se bude natáčet a kdy. V tento moment si většina lidí řekne něco ve smyslu: "Super, agentura komunikuje a projevuje nadšení, což určitě značí, že mám šanci tu příležitost dostat." No, tak jednoduché to milánkové bohužel zase není. Můžete se hlásit na něco, na co jste objektivně (i zkušenostmi) perfektní fit. A dokonce vám to může říct i samotná agentura. To ale ještě neznamená, že ...
