Bilance: Co mi přinesl rok 2017?

Krásné poslední odpoledne roku 2017 všem čtenářům a čtenářkám.

Tak, jako se roztrhl pytel s články o tom, co kdo našel pod stromkem, internet pomalu začaly zaplňovat bilanční články, které shrnují naše osobní zhodnocení uplynulého roku a prognózy do toho dalšího. Ani já nebudu v tomto ohledu výjimkou.

Archiv Catherine Black (C)

Začala bych nejdříve bilancí toho, co mi rok 2017 přinesl a co všechno mě naučil:

Zbytečně nelpět na věcech: Spousta lidí má ve zvyku hromadit až příliš mnoho věcí. Do této kategorie jsem se řadila také. Tedy - do doby, než jsem přišla na to, že mě zrovna dvakrát nenaplňuje se denně prohrabovat v hromadě věcí, ke kterým už dávno nemám žádný vztah, (případně jsem ho nikdy neměla). Najednou zjistíte, že vám ty kopce zbytečností ubírají cennou energii a místo v životě, které by mohlo sloužit něčemu lepšímu. To mi pomohlo vyhodit a rozdat 15 kg papírů a 25 kg oblečení, které bylo darováno pro dobročinné účely, (případně získalo nový domov ve skříních kamarádek).

Nemít extra věci jen na extra příležitost: Asi to budete znát od své maminky či babičky, pokud tím netrpíte zrovna vy sami. Věci dělíme na ty běžné a ničím zvláštní a na ty, které vytahujeme ze skříně jen při zvláštních příležitostech. Pak se může lehko stát, že na ně roky padá prach a jejich hvězdný moment nikdy nepřijde. 

Řeknu vám tajemství. Život je příliš krátký na to, abychom si ty lepší věci šetřili na ,,až někdy''. Také by mě v životě nenapadlo, že budu sama sobě vařit opravdovou tureckou kávu ve stylové turecké džezvě. Ale víte co? Zjistíte, že máte ze života a z věcí kolem sebe mnohem větší radost. 

Že cílená a vytrvalá práce vždycky přináší ovoce: I když ne hned. Nezahazujte své sny jen proto, že na nich budete muset soustavně a trpělivě pracovat. To mi připomíná: 14.1.2018 ve 20:00 sledujte ČT1. Poznávací znamení mého hvězdného momentu: Můj strýček Archimedes. :)

Ať se děje cokoliv, nakonec záleží jen na vás: Je jedno, zda se jedná o práci, která vás nebaví, nebo třeba o vztahy. Vždy se orientujte podle svých pocitů. Není důvod, proč bychom měli dennodenně sedět v práci, která nás nebaví a ve které nevidíme smysl, nebo abychom trpěli ve svém životě někoho, kdo si nás dostatečně neváží. Žít sami se sebou musíme celý život, proto bychom měli dbát na to, aby nám bylo dobře. A podle toho se zařídili.

Neříkat, že něco nezvládnu: Přesně před rokem by mě ani ve snu nenapadlo, že budu během následujícího roku pomáhat sestře s rekonstrukcí domu na vesnici. Ačkoliv jsem byla vždy spíše technický typ, nějak jsem sama sebe neviděla u kopání podlah, vynášení suti či bourání zdí. Ano, práce na stavbě je těžká. Ale víte co? Zjistíte, že i jako ženy máme mnoho skrytých technických talentů, (v mém případě se jedná o schopnost rovně betonovat podlahu bez vodováhy). 

Díky tomu vidím svět zase o něco více realisticky. Také vím, že bych se pravděpodobně nikdy sama nevrhla do rekonstrukce něčeho vlastního. Ale nakonec také vím, že se mi tyto schopnosti v životě rozhodně neztratí.

A co bych si přála zvládnout v roce 2018?

Naučit se šít: Naše úzká rodina se řadí mezi ty striktně nešicí, takže není nikdo, kdo by mě do tajů tohoto řemesla zasvětil. Každopádně, s myšlenkou naučit se šít koketuji už poměrně dlouhou dobu a myslím, že nyní přišel čas ji konečně přivést k životu. Naštěstí se u nás ve městě pořádá hned několik kurzů šití pro začátečníky, takže už jde jen o to vybrat ten správný termín a pustit se do toho.

Uspořádat vlastní kurz(y): Jsem podnikavé děvče, které rádo předává zkušenosti dalším. Stejně jako v předešlém případě se jedná o něco, nad čím přemýšlím už delší dobu a cítím, že nyní je ta správná chvíle s tím začít něco dělat. Tak nějak si myslím, že svět už je připraven na lekce o tom, jak se správně oblékat a prezentovat ve společnosti. 

Napsat knihu: Poslední z trojce mých ambiciózních plánů pro příští rok. Vlastně jsem s tímto bodem začala už letos, ale určitě chápete, že psát smysluplnou a čtivou beletrii chce hodně času a práce. Pak už budu jen doufat, že se někomu můj nápad a příběh zalíbí natolik, aby knihu vydal. Ale to je věc, kterou budu řešit později. :)

Nakonec bych ráda řekla, že všem svým současným, (i budoucím), čtenářům přeji úspěšný start do dalšího roku. Doufám, že se vám splní všechna přání, která se vám v roce 2017 nepodařilo realizovat a že ať už se budete ve svých životech rozhodovat o čemkoliv, nikdy nebudete muset svých rozhodnutí litovat. Také děkuji za vaši přízeň a doufám, že vás budou mé příspěvky bavit i těch dalších 365 dní. :)

P.S. Dejte vědět, co rok 2017 přinesl vám, případně - co byste si chtěli splnit v roce 2018.

P.S.S. Mám depresi. V roce 2018 mi bude 25. No, tak to snad bude stát za to. ;)