Vánoce, Vánoce přicházejí...

A máme tu prosinec.

Mám pocit, že tento fakt si lidé začínají uvědomovat někdy poslední týden v listopadu, kdy se ve většině případů rozjede to správné nákupní šílenství. Všichni se stresují, že nemají žádný dárek a ani žádnou inspiraci, čím koho hodlají potěšit. Až na mě. Všechny dárky už mám vyřešené, stačí je pouze zabalit.

Jak to?

Vánoční nálada na mne letos zasedla o dost dřív, konkrétně už někdy v půlce října. Ne snad, že by se po celém bytě od té doby začaly povalovat ozdoby a dekorace, ale když přijde nápad, proč ho nevyužít, dokud přepravní společnosti nehlásají prodloužení termínů dodání a kdy se do obchodů rozběhne drtivá většina populace? Letošní prosinec jsem se tedy rozhodla věnovat výhradně úklidu, balení dárečků a pečení. Dost lidí (nejen) tiše závidí.

To, že se ke mě sváteční atmosféra dostala o něco dříve má také ještě jeden další důvod. Tím důvodem je tento malý kousek historie, který se mi podařilo najít v blízkém obchodě se starožitnostmi.

Jednoho pošmourného říjnového odpoledne jsem se vydala do starožitností. Jen tak, na obhlídku. Nikdy nevíte, zda náhodou nebudete mít štěstí a nenajdete něco opravdu hodnotného. Zamířila jsem k bednám s knihami, (tam, kde jsem v srpnu našla originální knihu z roku 1926), a začala se nořit. Dala jsem se do hovoru s jednou vášnivou knihomolkou, která se nemohla rozhodnout mezi několika tituly. Nic mne nijak zvlášť neupoutalo, snad jen miniaturní knížečka, o velikosti několika málo centimetrů. Zkrátka malý černý deníček bez titulu. 

Po jejím otevření jsem zjistila, že se jedná o malý zpěvník plný koled, a to včetně not. Protože pocházím z hudební rodiny, bylo v ten moment rozhodnuto, že s tímto deníčkem odejdu domů. Trochu mne mrzelo, že na knize nevidím žádný rok vydání, ale i přesto se mnou odešla. Až po důkladnějším domácím listování jsem zjistila, že se jedná o zpěvník z roku 1938, vydaný v Moravské Ostravě. Krom tradičních koled je v něm i mnoho písní, které neznám. Je tedy stále co objevovat.

*Z toho také plyne jedno poučení - ty na první pohled nejvíce nudné knihy jsou často ty nejlepší, po kterých můžete sáhnout. Samozřejmě lze vztáhnout na další oblasti života.

A protože se zdá, že nemám před svátky moc co dělat, rozhodla jsem se také zapojit do projektu Ježíškova vnoučata, který pomáhá plnit přání opuštěným seniorům. Myslím si totiž, že člověk by o Vánocích neměl myslet pouze na sebe a své nejbližší. Takže čekám, kdy můj dárek dorazí na místo určení a jakou udělá radost. :)

A co vy? Jak si užíváte tohle předsváteční šílenství?

P.S. Už asi dva měsíce mi v obýváku stojí adventní kalendář. Tak nějak jsem se rozhodla, že ode dneška až do Vánoc otevřu jedno okénko s čokoládou prostřednictvím Insta stories. Tak vám to třeba rychle uteče společně se mnou. :) 

P.S.S. Pokud chcete být u toho, sledujte mě na @catherinexblackxmodel :))

A protože teď už můžu....

Nevím jak vy, ale tohle jsou jedny z mých nejoblíbenějších koled, které se u nás poslouchají už někdy od roku 2000. :)