Punk is not Dead! První natáčení roku 2017.

Krásný středeční podvečer všem!

Dnešní článek bych ráda věnovala prvnímu natáčení roku 2017, které se konalo včera. O co přesně šlo a jakou to má spojitost s punkem?

Na první pohled úplně normální pracovní stůl.

Není tomu tak dávno - byl to jeden z těch pátečních večerů, kdy se koukáte na televizi a vlastně ani nevíte na co. Zrovna jsem kontrolovala e-maily a tu můj zrak upoutala zpráva, kterou jsem obdržela na síti Model Mayhem.

Pro ty z vás, kteří netuší, co MM vlastně je - jedná se o portál pro modelky, fotografy, návrháře, make-up artisty a podobné lidi z branže. Je to taková světová fotopátračka, která se hodí především v situacích, kdy máte v plánu kreativní výjezdy do zahraničí. 

(Nutno podotknout, že jsem nikdy na nic zajímavého v rámci svého cestování nenarazila.)

Co rozhodně upoutalo moji pozornost byl fakt, že mi tímto způsobem byla nabídnuta role ve videoklipu nadějné umělkyně, která žije trvale v Anglii, ale při své návštěvě rodné hroudy by ráda udělala něco užitečného a natočila  svoji klipovou prvotinu. A co více - celé natáčení se má konat v Brně! 

(V tento moment si člověk myslí, že neuvěřitelné se opravdu stalo skutečným.)

Byla jsem zvědavá, proto jsem slečně Simoně ihned napsala o více informací. Nikdy totiž nekývám na nabídky, dokud nejsem alespoň zhruba seznámena se scénářem. 

A protože Simonina tvorba je převážně punková (až punk-popová), téma bylo celkem nasnadě - celý děj se bude odehrávat v prostředí korporátní firmy, kde je divák svědkem šikany hlavní představitelky, za kterou stojí nepříjemná šéfová.

Celý koncept je postaven na snaze potlačení kreativity a individuality pracovnice, která je šéfovou (představující systém) nucena k rezignaci a naprosté pasivitě.

Když nemá notebook šťávu a nesvítí mu monitor, to světlo si prostě vyrobíte.

Nápad se mi líbil - přeci jen, sama se považuji za individualitu (a to i přesto, že jsem dostala roli oné nepříjemné šéfky :)).

Jediným úskalím celého natáčení byl fakt, že nebylo snadné sehnat vhodné prostory pro natáčení, které by alespoň trochu simulovaly prostředí velké nadnárodní firmy.

Nakonec se na nás však štěstí usmálo a dostali jsme kontakt na brněnské centrum sdílených kanceláří COWO Brno, kde nás nechali nerušeně blbnout až do pokročilejších večerních hodin.

COWO nabízí sdílené kanceláře pro ty, kteří nechtějí pracovat z domu, případně si potřebují kancelář pronajmout pouze krátkodobě. Díky nim jsme mohli celé natáčení zrealizovat.

Na natáčení jsme byli čtyři, včetně samotné autorky, která se chopila role režiséra a průběžně jsme debatovali o svých vlastních zkušenostech s podobného prostředí. Ukázalo se totiž, že s nepříjemným šéfem jsme měli co do činění snad všichni. Proto nebylo nijak těžké se do celé situace opravdu vžít.

Spoluherečka Mája byla statečná - vydržela můj řev i házení papírů na hlavu.

Přesto, že na klip si ještě trochu počkáme, mohu vám s klidným srdcem říci, že se máte na co těšit, jelikož záběry na kameře vypadaly opravdu dobře.

Celé natáčení jsem si moc užila a už se těším, co z toho vyleze. Simoně také přeji, aby se její klip vyvedl tak, jak si představuje a doufám, že spolu budeme v budoucnu opět spolupracovat.