Asi nějaký divný období

Nevím, jestli je to něco ve vzduchu, ale přijde mi, že když v poslední době s někým mluvím, shodneme se na tom, že je zrovna "nějaký divný období". Ti, kteří měli vidinu dobré práce, žádnou nemají, a do toho třeba ještě řeší stěhování. Jiní, kteří zatím vycházeli v pohodě s financemi, s nimi najednou začínají mít problém. A ten seznam by se mohl libovolně prodlužovat o další a další příklady. Musím suše konstatovat, že ani můj život není za posledních několik týdnů prost nejrůznějších turbulencí, které bych si nejraději odpustila, a které mi mnohdy dělají starosti.

Photo by: Josef Černotík

Přitom, zcela evidentně se mi v některých životních oblastech daří. Zrovna zítra čekám PR balíček od Max Factor (v něco takového bych ani nedoufala) a vypadá to, že v blízké době bych měla mít další fotku v časopise. Trochu pozitivněji to začíná vypadat i v některých dalších životních oblastech. I tak se ale nemůžu ubránit pocitu, že nic aktuálně nejde úplně tak, jak bych si to představovala. A že vlastně sama příliš netuším, jak bych měla tuto situaci změnit. (Kecám, nějaké nápady samozřejmě mám. Realizace je ale trochu horší, protože si nedávám ani trochu jednoduché úkoly.)

Právě v těchto chvílích se snažím věřit v sílu vesmíru, který nás vždy popostrčí (i přes naše nepohodlí a protesty) tam, kde máme správně být. A že je to vlastně nejlepší pro náš osobní vývoj a růst. Ale řekněme si upřímně, že i přes případná pozitiva nemá tyhle situace nikdo rád.

A tak si ke konci článku kladu otázku - jsou to erupce na Slunci a trpíme tím teď (v nějaké formě) všichni, anebo jsem prostě jen rozmazlená třicátnice, která si neváží toho, za co by byli ostatní ochotní dát všechno? (Protože ani to nelze do určité míry vůbec vyloučit.)