Z terénu: Večer v duchu první republiky

Už dlouho jsem nepřidala žádnou reportáž z terénu, takže jsem si řekla, že by to asi chtělo nápravu. Dnes budu mluvit o akci, která proběhla minulý týden v Ostravě, a které jsem se mohla zúčastnit v rámci přehlídky Starý svět - půjčovna kostýmů. Stejně jako v případě jiných reportáží tohoto typu jsem s sebou neměla zrcadlovku, takže jsem vše cvakala telefonem. (Ale alespoň mi nemůže nikdo vyčítat, že to není dostatečně autentické.)

Poprvé v životě jsem měla příležitost dát si ubrousek na kolena. Jedno z pravidel stolování.

Na reprezentační ples VŠB Ostrava jsem se dostala úplnou náhodou. (Už je mi skoro blbé tohle neustále opakovat, ale toto slovo vždycky nejlépe popisuje realitu. Tentokrát mi přišla nabídka v 10 večer do Messengeru. V Ostravě jsem nikdy nebyla, tak jsem si řekla, že bych si mohla udělat menší výlet.) K účasti jsem byla přesvědčena tím, že na akci vystupoval i pan Ondřej Havelka s Melody Makers, se kterými jsem se už jednou setkala na přehlídce Starého světa v Rejvízu. (Shodou okolností to byla první přehlídka, kterou jsem pro půjčovnu dělala.)

Stejně jako v mnoha jiných případech předchází vystoupení několikahodinová příprava. Nejvíc času vždycky zaberou účesy, protože vlasy se musí nakulmovat a splést do složitého účesu, který odpovídá předváděnému období. (Podle množství času se to někdy dělá na místě učinkování, ale není to tak vždycky.) Jak je to zrovna potřeba, tak pak na scénu naběhnu já, a pomůžu některým účastnicím přehlídky s líčením. (Už si po těch letech dělám legraci, že jsem taková oficiálně neoficiální vizážistka každé show.)

První přehlídka byla večerní móda z období 20. až 40. let 20. století. Já jsem vyfasovala svá oblíbená 20. léta. (Mohla bych tak klidně chodit pořád.)

Po nějaké době za námi přišla paní organizátorka a pozvala nás na večeři, zatímco v pozadí nám k tomu hrál pan Havelka. Menu byla dvě a bylo nás hodně, takže jsem neměla čas podrobně zkoumat jídelní lístek. Šlo ale o nějakou zapečenou kaši, hráškové pyré a pečené krůtí maso se slaninou. Poté následovalo brownie se zmrzlinou a na to pak navazovala příprava druhého kola přehlídky, které se točilo okolo volnočasové módy a prádla.

Já to měla opět velice jednoduché, večerní šaty jsem vyměnila za jednoduché plavky z 20. let, ke kterým byla slušivá námořnická čepička. Opravila jsem rtěnku a byla jsem hotová. (Některé jiné dámy se převlékaly například do svatebních šatů. Důvod tohoto pořadí byl ten, aby část dam neběhala půlku večera na veřejnosti v prádle.)

Před přehlídkou jsme se seřadily u jeviště, kde ještě dokončoval svůj vstup pan Havelka s kapelou. Ke konci zvolili docela svižné boogie-woogie, které nás všechny trochu roztančilo. Krátce po skončení přehlídky jsme pak uklidili konferenční místnost, ze které se stala naše improvizovaná maskérna a převlékárna, uklidili jsme kostýmy, boty a další doplňky do ochranných pytlů na oblečení, odlíčily jsme se, trochu jsme se všichni občerstvili a vydali jsme se zpět do Brna. Do postele jsem ulehla ve 2:15. V Ostravě jsme kvůli zaplněným ubytovacím kapacitám z důvodu humanitární krize přespat nemohli, ale 90 minut cesty naštěstí není tak moc, aby se to nedalo zvládnout.

A co dál? Kdo bude mít zájem, ten se může přijít podívat na mně a na další dobově oděná děvčata příští týden v sobotu. V rámci Brněnské muzejní noci totiž budeme vystupovat na Mohyle míru.

Chtěli byste také někdy zažít den v historickém kostýmu, nebo máte raději svůj civil?