Knižní tipy: Skandinávské detektivky a předloha k filmu

Dnešní článek budu věnovat (opět) čtení. Samozřejmě, mohla bych napsat něco o tom, že jsem si koupila nové sandále na léto. Nebo nové dioptrické brýle. Nebo nové sluneční brýle. Nebo jak se mi daří už tři měsíce se každý den nějak hýbat. Ale nějak se mi prostě nechtělo. :) (Mám teď navíc takové divné období, kdy se mi nic moc nechce a musím hodně přemýšlet o tom, co je hodno zveřejnění.) Proto se mi tři dočtené knihy jevily jako nejlepší námět na nový příspěvek. 


Nejdříve se zaměříme na knihy z kategorie severské krimi. Ta je v současné době celkem velkým pojmem, který odstartoval Stieg Larsson se svou trilogií Milénium. Následně navázalo manželské duo pod pseudonymem Lars Kepler, které má na kontě Hypnotizéra (stojí za přečtení), nebo Stalkera. (Nečetla jsem.) Asi nemá význam v tomhle výčtu nějak pokračovat, protože všichni známe Jo Nesba a asi milion dalších kvalitních skandinávských spisovatelů krimi. 

Já ale sáhla po něčem neokoukaném. Po dvou knihách od mladé švédské spisovatelky Hanny Lindberg. (Domnívám se, že Stockholm: Přísné tajné byl dokonce její debut. Který sklidil v literárním světě velké ovace.)


Stockholm: Přísně tajné nám představuje tak trochu ztroskotanou novinářku Solveig. Ta dříve pracovala ve velké redakci, ale pak si svým neopatrným přístupem způsobila skandál, kvůli kterému ji vyhodili. Teď je bez stálé práce a snaží se rozjet blog. Na který ale nikdo nechodí. 

Nakonec ji napadne, že začne psát o švédských glamour modelkách, které fotí fotograf a majitel pánského časopisu, který si říká Lennie Lee. Je to prostě takový ten typ, co má kontakty na špatných místech. A který má rád holky. Takže je jasné, že se do něčeho zaplete. A jelikož Solveig ráda šťourá do věcí, chytne se příběhu mrtvé glamour modelky, se kterou ještě týž večer mluvila v baru. 

Možná vám bude připadat prostředí knihy vyloženě divné. Příběh vás ale okamžitě upoutá. Kniha se navíc dobře čte, protože je rozdělená do velmi krátkých kapitol. Ty jsou vždy popsané datem a časem. A poměrně často se v těchto úsecích střídá perspektiva postav. Víme tedy, co se odehrává v hlavě Solveig i Lenniemu. A ostatně, i všem dalším postavám, které jsou pro děj nějak zásadní.


Pokračováním prvního dílu je Stockholm: Recept na vraždu. Události z první knihy jsou uzavřené. Občas na ně ale autorka v textu odkáže. Takže i člověk, který první díl nečetl, úplně nevypadne z kontextu. 

Solveig se postavila po předchozích komplikacích na nohy a získala stabilní práci. Problém je v tom, že její nadřízenou někdo zastřelí na udílení cen. A nikdo neví, kdo to byl. Protože všude bylo (zcela pochopitelně) hodně lidí a podezřelých existovalo hned několik. Solveig se tedy snaží z odštěpků a narážek poskládat celou mozaiku. V tomhle díle se opět setkáváme i s postavou Lennie Leeho. Kniha je taktéž napsaná stejným stylem, jako první díl. Takže se vám budou jednotlivé kapitoly velmi snadno číst.

Kromě toho, že se mi líbí, že jde o relativně novou autorku, je mi sympatické i to, že děj ani jedné z knih není absolutně předvídatelný. Někdy dokonce není nouze o naprosto nečekané zvraty. Takže si myslím, že oba díly budou vyhovovat i náročnějším čtenářům, kteří nemají rádi, když v půlce knihy už vědí, co se bude dít, nebo kdo je vrah.


Naprosto spontánním příhozem do košíku bylo Údolí panenek od Jacqueline Susann. (Až později jsem zjistila, že se podle této knihy dokonce natočil i film.)

Tenhle příběh je hodně zajímavý v tom, že sleduje kariérní a životní dráhu tří (ale ve skutečnosti spíš čtyř) žen. Které jsou, nebo chtějí být nějakým způsobem úspěšné. Především ve filmovém, divadelním nebo televizním prostředí. Na začátku je to taková oddechovka. Občas se najde nějaká ta menší intrika. Ale v zásadě nikde nepozorujeme žádný temný mráček. Ten přijde až později, kdy se ženám z příběhu začnou plnit jejich sny. 

Ukáže se totiž, že splnění snu je občas to nejhorší, co se vám může v životě stát. Nakonec skončíte sami, se závislostí na prášcích a alkoholu, nebo v psychiatrické léčebně. Nebo spácháte sebevraždu. Pokud vás tedy zajímá progres od "Je to dobrý" po "Katastrofa", tohle se vám bude líbit.

Co vy a čtení? Věnujete mu svůj čas, nebo se raději díváte na seriály a na filmy?

Komentáře

Oblíbené příspěvky