Úprava domácnosti s Bonami

Ke konci minulého roku jsem chodila po bytě a v duchu jsem uvažovala nad tím, co všechno by bylo hodno vyměnit. Na mušku mi přišly polštáře na gauči, které už měly doby největší slávy za sebou. A taky utěrky, které už byl nejvyšší čas přebrat. Jelikož ale málokdy zůstanu jen u jedné věci, určitě bych byla schopná vyjmenovat i další položky, které mě rozčilují a ke kterým jsem se zatím nedopracovala. Všechno jsem ale měla v plánu vyřešit až na začátku roku. 

Osud tomu ale chtěl trochu jinak. Pár dní před Vánoci se mi ozvala blogerka Iva, se kterou už jsem byla v kontaktu před několika lety, a nabídla mi barterovou spolupráci s e-shopem Bonami. Jelikož se poměrně dost zajímám o interiérový design (ráda koukám na Spectrum Home, kde jde Nejlepší dům ve čtvrti, Souboj dekoratérů, Z ošklivého krásným, Dům snů a nevím co dalšího), e-shop Bonami znám a zároveň to načasování dokonale sedlo, okamžitě jsem na tuhle nabídku kývla.

Samozřejmě, před Vánoci jsem si mohla vybrat ozdoby a další zimní dekorace, ale rozhodla jsem se to celé pojmout trochu jinak. Především ve smyslu, že mnohdy pár kousků stačí k tomu, abyste se u sebe doma začali cítit trochu lépe.

Začnu s tím, co mi přišlo být jako naprosto dokonalá náhoda. Iva se mi s nabídkou ozvala ve čtvrtek a já si v pondělí psala s kamarádkou Yvonne. Jak to spolu souvisí? No, s Yvonne jsme probíraly trička na e-shopu Reserved, protože jsem si všimla, že mají v nabídce jedno s obrázkem od Gustava Klimta. Což pro mne byl impuls k tomu, abych začala prohledávat internet. A mezi prvními výsledky na mě vyskočil tenhle obraz, který je reprodukcí jeho díla "Golden Tears". A samozřejmě se mi líbil, protože by doplnil už pověšenou reprodukci "Polibek", kterou jsem si koupila z první výplaty v IKEA. 

Nemohla jsem tedy nevyužít příležitost a řekla jsem si o něj. Protože bych si ho dřív, nebo později stejně sama koupila. Takto budu moci investovat do dalšího nástěnného díla. (Mým cílem je totiž pořádná nástěnná galerie.) Tisk na základu je kvalitní a přesně odpovídá fotce na e-shopu. Určitě ho tedy mohu doporučit.

Jak už jsem avizovala v úvodu, potřebovala jsem polštáře s výplní na gauč. Takže jsem projela nabídku a rozhodla se pro dva rozdílné designy. Jeden s tulipány a druhý s cik-cak potiskem. Podle fotky na webu jsem nečekala, že budou tak velké a budou vypadat tak dobře. (Čekala jsem normální malé polštářky s potiskem dostačující kvality, ale ve skutečnosti jsou o mnoho lepší.) Schválně jsem si vybrala jasnější barvy, protože celý obývací pokoj má žlutě vymalované zdi. A trefila jsem se dobře, protože pokoj vypadá mnohem více svěže, ale nikoliv přeplácaně. 

V obýváku je i jídelní stůl, který by si zasloužil výměnu slánky a pepřenky. A jelikož jsem v posledních několika letech zatížená na bílý porcelán a bambus, vybrala jsem si tohle fešácké duo. Na návštěvě u sestry jsem zjistila, že má něco velmi, velmi podobného. Holt, asi trend. 

Abych mohla pokračovat ve třídění starých věcí, které jsou už opravdu na vyhození, potřebovala jsem mít něco, čím je nahradím. Což byl případ kuchyňských utěrek, které zvládly léta věrné služby, ale dalších pět let už u nich nebylo příliš reálných. Žlutá barva pokračuje z obývacího pokoje až do kuchyně, takže jsem si řekla, že nebude nic proti ničemu, když si vyberu hořčičně žlutou utěrku v kombinaci se dvěma šedými. Budu upřímná. Zatím čekají na to, až je vyperu, takže nemohu říct, jak jsou savé, ale materiál vypadá kvalitně, takže nemám strach, že bych šlápla vedle. 

Vánoce jsem ale nemohla ignorovat donekonečna. Upečené cukroví obvykle servíruji na bambusový dřevěný talíř, ale po několika letech jsem usoudila, že by to chtělo něco trochu více svátečního. Což vedlo k tomu, že se podívám po servírovacím talíři. Nakonec můj zrak padl na tento měděný, který je vyrobený z plastu a v jehož středu je něco jako mandala. Talíř jsem před použitím umyla teplou vodou se saponátem.

A poslední věc? Ta už podle vzhledu nebyla pro mě. :) Jde o malou LED dětskou lampu, kterou jsem darovala synovci. Zatím ještě nebydlí ve svém pokojíčku, ale myslím, že na to v nějakém dohledném horizontu dojde. A aby se v noci nebál, určitě bude super mít rozsvícené světýlko. Vzhledem k tomu, jakou z něj měl při předávání radost si myslím, že z něj a z mráčku budou brzy velcí kámoši.

Řešíte v průběhu času nějakou úpravu interiéru, nebo je vám to jedno?