Velká reportáž: Natáčení hudebního klipu pro Zdeněk Vlček a SEN

Už od minulého měsíce jsem vás pomalu masírovala zprávou, že jsem si střihla hlavní roli v prvním hudebním klipu nové české kapely Zdeněk Vlček a SEN. Dnes máme den po premiéře, která proběhla na portále Novinky.cz, takže už se i já mohu oficiálně pustit do vyprávění svého dlouho plánovaného příběhu o tom, jaké to celé bylo. (Samozřejmě, čistě mýma očima.)* 

*Snad mi prominete, že budu trochu skákat z jedné věci na druhou, ale je to opravdu velká reportáž. :)

Všechno to začalo už v listopadu minulého roku. Byl naprosto normální den, během kterého mi do direktu na Instagram přišlo několik zpráv. Mezi nimi byla i jedna od Adély, která našla můj profil a zjišťovala, zda bych měla zájem o to si zahrát v klipu jedné nové hudební kapely. Protože mě to zajímalo, souhlasila jsem a dala jsem jí e-mail, na který mi během několika hodin poslala výtah nejdůležitějších informací o tom, o co přesně jde. (Náhled scénáře, lokaci atd.) Řekla mi ještě, že natáčet se bude v Trutnově a bude nutné projít castingem, ve kterém se vybere nejvhodnější adeptka na roli Omalovánky. (Hlavní postava příběhu, podle které se jmenuje i písnička.) 

První, co mne napadlo bylo, že do Trutnova se mi jezdit ani trochu nechce. (Ještě, když jsem viděla to naprosto bizarní spojení z Brna.) Nakonec jsem si ale řekla, že bůh ví, kolik holek si ještě vybrali a že to stejně nejspíš nevyjde. (Takže si nebudu dělat žádný stres.) No...a nakonec to vyšlo. (Znáte to. To, na čem vám až tak nesejde se vám pokaždé nějak záhadně splní.) Původně se mělo natáčet už v prosinci, ale nakonec se to celé přesunulo na polovinu ledna. (Protože kapela získala možnost točit v prostorách společenského centra UFFO Trutnov.)

No, a na začátku ledna to celé začalo. Kromě toho, že už byly hotové šaty od Jany Hodanové, která vlastní značku LAHO atelier, jsem začala zařizovat jízdenku na vlak a ubytování. (Které mi nakonec zabookovala kapela a já se tím pádem nemusela vůbec o nic starat.) 

Protože jsme začali s natáčením klipu už v neděli ráno, na cestu do Trutnova jsem se vydala už v sobotu. Přijela jsem zhruba o čtvrt na 12. Ubytovala jsem se v hotelu (kde mi moc milá paní nachystala snídani na pokoj na další den) a vyrazila jsem na oběd. Původně jsem se chtěla zastavit v podniku fo3, ale měli ještě zavřeno, takže jsem se vrátila do restaurace penzionu Pohoda (ve kterém jsem bydlela) a najedla se tam.

Fakt luxusní salát Caesar. 

Na večer jsem měla domluvenou schůzku přímo se Zdeňkem a "manažerem" projektu Tomášem, se kterým jsme se měli potkat v kavárně. Mezi tím jsem měla několik hodin času, takže jsem se rozhodla pro průzkum trutnovských památek. 

V plánu byla návštěva Muzea Podkrkonoší (protože tam měli poslední víkend výstavu o regionálních Vánocích, na kterou jsem se dívala už v listopadu) a Dračí uličky, ve které je super roztomilá soška spícího draka. (Který leží úplně stejně, jako spící pes.)

Jakmile jsem se vrátila do penzionu, měla jsem ještě asi hodinu a půl, takže jsem se začala připravovat na schůzku a dala jsem si něco malého na rychlou večeři. :) Potom už jsem jenom sešla pár schodů a potkala jsem se s oběma mozky kapely.

Schůzka byla plodná a myslím, že nám pomohla trochu prolomit počáteční ledy. Kromě plánů na další den jsme probírali i sociální sítě, co kdo dělá, co se plánuje a tak podobně. Nakonec jsme si předali poslední důležité info a nakonec šli pryč. Podle nového plánu se u mne měla v 7 hodin ráno objevit vizážistka Andrea Klečková (která jela kvůli natáčení až z Pardubic), takže jsem se s ní ještě večer spojila, domluvila podrobnosti a šla jsem brzy spát.

Jedna fotka s Andy.

Jakmile mě Andrea nalíčila a učesala, zkontrolovala jsem, že jsme si v pokoji žádná nic nenechala a šly jsme pomalu na natáčení. (UFFO bylo naštěstí asi tři minuty pěšky.) Tam už byl režisér Petr Špetla z produkce Špetla Film (kdo viděl Gravitation?) a zbytek kapely. O něco později se k nám přidalo několik desítek žáků ze základní školy Jednička v Jičíně, kteří si vyzkoušeli malé role v komparzu. 

Úplně na začátku natáčení jsem měla trochu strach z toho, že zabere celý den a budu muset jet z Trutnova do Brna až v pondělí. (Bohaté zkušenosti z jiných natáčení.) Kupodivu se nám ale podařilo celý klip (ještě v tolika lidech) natočit za nějakých 7 hodin. Andrea byla navíc tak hodná, že mne hodila až na nádraží v Pardubicích, takže jsem nemusela řešit cestování přes Hradec Králové. (Za což jí z mé strany patří ještě jeden obrovský veřejný dík.) 

Pak už nezbývalo nic jiného než čekat. (Vlastně ne, začala jsem se starat i o sociální sítě kapely a jsem jim takovým malým příručním rádcem do kapsy.) 

Musím říct, že i když jsem byla na samém začátku (bezprostředně po oslovení) poněkud skeptická, tak že ve finále jsem ráda, že jsem se celého procesu mohla účastnit. (I když jsem písničku slyšela až večer před natáčením, kdy jsem se na poslední chvíli snažila v pokoji nějak nacvičit svůj tanec.) 

Zatím je moc brzy na to, abych řekla, jak moc bude tenhle singl úspěšný, ale po 24 hodinách jeho existence ve veřejném prostoru musím konstatovat, že má celkem dobrou šanci na to, aby uspěl. (Což bych Zdeňkovi, kapele i celému týmu moc přála.) 

Tím mé vyprávění tohoto příběhu pro tuto chvíli končí. Co se stane dál ukáže až čas. Jisté je ale to, že se Zdeňkem i Tomášem budeme spolupracovat i nadále. V současné chvíli je tu (kromě kapely) i mnoho dalších záležitostí, na kterých se brzy začnu podílet. Rozhodně jde tedy o věc, o které mohu už teď říct že mi nějakým způsobem ovlivnila život. :)

Abych ale dlouho nekecala...

Fotky: Já + Zdeněk Vlček a SEN, Omalovánka, Špetla Film

Šaty: LAHO atelier

MUA: Andrea Klečková