Syndrom TFP.

Krásný pátek všem!

Dnes tu máme další z těch ''méně příjemných'' článků. Tentokrát bude pojednávat o focení TFP (Time For Photos/ Time For Prints), což v laickém výkladu znamená čas za fotky. Modelka neplatí fotografovi, fotograf neplatí modelce.

Celá idea focení TFP není tak špatná. Začínající fotograf hledá modelku pro zdokonalení svých fotografických schopností a začínající modelka má šanci získat relativně profesionální fotky aniž by za ně musela platit. Velice výhodné pro obě strany.

To samé platí v případě, kdy se super známý/super skvělý fotograf rozhodne nafotit nějaký zajímavý projekt a modelka souhlasí, protože tím může významně obohatit své portfolio. Fotograf zrealizuje to, co si tolik přál vyzkoušet a modelka se může pyšnit spoluprací s tímto člověkem. Další win-win situace.

Do této chvíle to celé pěkně funguje. Obě strany z toho mají přibližně stejný zisk, nikdo na nikom obvykle nevydělává. Vše je tak jak by mělo být, ke spokojenosti všech.

Problém nastává v momentě, kdy jedna ze stran nehraje až tak ''čistě'' a za focení TFP vydává i věc naprosto komerčního charakteru.

Občas na různých serverech a skupinách vídám dotaz: ''Nenafotil by mi někdo svatbu?'' (formou TFP, samozřejmě).

Nebo: ''...hledáme modelky pro nafocení kolekce/výrobků XYZ formou TFP...''

...a mnoho dalších jim podobné.

V tomto případě (pokud je člověk znalý principů focení TFP) mu v hlavě zasvítí obří STOP! Není tady něco špatně?

Proč by měl někdo vydělávat na tom že mu poskytneme sebe a svůj čas a neočekáváme nic jiného než fotky? To samé platí i pro fotografy. 

Představte si, že fotíte celý den svatbu - od příprav až po večerní afterparty, strávíte několik hodin tříděním fotografií a jejich následnou úpravou. A to celé děláte úplně zadarmo.

Stejně jako situaci kdy stojíte někomu modelem na focení TFP a pak zjistíte, že vaše fotografie (samozřejmě bez vašeho vědomí a souhlasu) visí vystavené na internetovém obchodě fotografa a požaduje za ně několik tisíc korun.

Tento článek jsem se rozhodla napsat z toho důvodu že kolem sebe vidím mnoho případů využívání a neskutečnou neochotu platit za odvedenou práci (či snahu to nějakým způsobem ''ošulit'' tak, aby to vypadalo že zadavatel/objednatel to s vámi myslí strašně dobře a vy si takové PŘÍLEŽITOSTI nevážíte). O smlouvání o výši výplaty honoráře po odvedení práce pro čistě komerční účely snad raději vůbec nemluvím. 

Poučení číslo 2 tedy zní: Vždy přemýšlejte nad tím zda se propůjčujete k něčemu co je v souladu s principem TFP. Pokud nabudete dojmu že celá nabídka ''zavání'' komercí, nebojte se ozvat. Není žádná ostuda požadovat honorář za odvedenou práci (jako je například focení produktů pro e-shop).

A jenom tato věc by mohla skutečně pomoci v tom, aby se tento neférový druh jednání podařilo eliminovat. Protože když nikdo nebude přistupovat na to, že odvede komerční práci zadarmo, co budou takoví lidé dělat pak...?

A na závěr jedna velice oblíbená fráze: ''...proč bych za to měl/-a platit když se vždy najde někdo, kdo to udělá zadarmo?''