Výlet do Žďáru nad Sázavou za by Boudicca

Nevím, jestli jste to už taky někdy zažili. Píšete roky svůj blog, trochu se seznamujete s lidmi, kteří dělají to samé, a postupem času si s některými vybudujete osobní přátelský vztah, který trvá už pěkných pár let.

Přesně to se stalo s tímhle blogem a blogem by Boudicca, který určitě dobře znáte, protože na něm najdete super články a cestovatelské tipy.

A protože jsme se dlouho nepotkaly, naposledy v Brně na kafi před pár lety (jinak většina naší komunikace probíhá hlavně na sítích), tentokrát jsme se domluvily na tom, že ji navštívím doma ve Žďáru nad Sázavou, do kterého je to z Brna asi hodinu, a užijeme si spolu hezký den.

Ano, běžně cestuji s háčkovaným prasetem. :) Ne, dělám si srandu. Jako hodná kamarádka a tetička s sebou samozřejmě vozím nejrůznější drobnosti pro radost.

Na to, že v Brně bylo ten den příjemných 25 stupňů, po výstupu z vlaku jsem byla překvapená tím, jak velká je v tomhle městě ledárna. (Bez větší nadsázky.) Ale budiž mu to odpuštěno.

Krátce po mém příjezdu jsme vyrazily na delší procházku na Zelenou horu, ke které to bylo jen pár minut chůze. Osobně jsem tam ještě nikdy nebyla, takže jsem byla hodně zvědavá, jak to tam vypadá. (Nejlepší navíc je, když máte místa znalého průvodce, který vám dovede udělat naprosto nenucený historický a architektonický výklad.)

Hned potom jsme zkratkou přes hřbitov (ano) vyrazily na pěší naučnou stezku kolem Konventského rybníku, kde byl tou dobou naprostý klid. Popovídaly jsme si o focení, osobních věcech i o Threads, kde jsme obě aktivní, i když obě k tomu máme diametrálně odlišný přístup. :) (Vždycky říkám, že Boudicca má takový travel/cottage core obsah a všichni se u ní cítí dobře, zatímco já jdu do obsahu a konverzačních témat často bez filtru.)

Po procházce jsme se na moment zastavily v místní cukrárně na menší občerstvení.

Pak už následovala procházka přes zámeckou zahradu a nádvoří. Je docela překvapivé, jak je celý komplex rozsáhlý.

Po návratu zpátky už následoval moc dobrý oběd a pokec o dalších různých životních a osobních tématech. A samozřejmě nesměl chybět nanuk, protože během té procházky kolem vody jsme spálily spoustu kalorií. (Je potřeba si to nějak opodstatnit.)

Později odpoledne jsem zase nasedla do vlaku a v klidu pozorovala krajinu. U toho jsem po Brně, mimo jiné, našla pár děl od Tima, o která se s vámi podělím v některém z dalších článků. Výhodou je, že když jste pozorní, jdete při jejich lovu prakticky na jistotu. (Některá se ale bohužel nacházejí na běžně nepřístupných místech, takže pokud nejste blázni, nepodaří se vám je obvykle zachytit všechny. Ale to nevadí.)

Tímhle bych chtěla ještě jednou moc poděkovat za fajn den a za pozvání. A už se těším, až si něco podobného zase zopakujeme. :)