Peklo jménem casting

Skoro to zní, jako bych ten název obšlehla od Marie Doležalové a jejího počinu Kafe a cigárko, ale když ona tohle téma pojmenovala opravdu dost výstižně.

Když se objeví castingová poptávka, hodně lidí zbystří, protože to znamená, že přichází jejich možná (a velká) šance. (Taky je tam obvykle obří přetlak nabídek.)

Funguje to různě. Někdy je to online, jindy vám (jako už se mi to párkrát stalo) zavolají z agentury, že o vás na základě vašeho profilu projevil zájem nějaký klient.

Pak většinou přichází na řadu vyplnění údajů, zaslání fotek, videa podle zadání a nějaká ta komunikace o tom, co přibližně se bude natáčet a kdy.

V tento moment si většina lidí řekne něco ve smyslu: "Super, agentura komunikuje a projevuje nadšení, což určitě značí, že mám šanci tu příležitost dostat."

No, tak jednoduché to milánkové bohužel zase není.

Můžete se hlásit na něco, na co jste objektivně (i zkušenostmi) perfektní fit. A dokonce vám to může říct i samotná agentura.

To ale ještě neznamená, že to máte v kapse.

• Zaprvé netušíte, kolik a jakých lidí se na to přihlásilo spolu s vámi.
• Zadruhé to, že vám agentura řekne, že jste přesně ten typ, který hledají, neznamená, že si to bude myslet i klient, pro kterého ten casting dělá.
• A zatřetí, což je asi zároveň na castingu to nejhorší: Nikdo vám neřekne, že casting už skončil, děkujeme za přihlášení a zrovna VY, i když jsme z vás byli na začátku nadšení, máte smolíka.

Zároveň to ale mnohdy neznamená, že je na vás něco špatně. Víte, kolik už jsem prošla castingů, aby mi někdo řekl, že si klient vybral jiný typ? (Což v překladu může znamenat, že se mu pro prezentaci brandu hodil zrovna víc někdo, kdo má třeba hnědé vlasy. Ne vždy je to o tom, kdo má zrovna víc zkušeností.)

Takže, co si z toho vzít?

Že pokud se dáte na herectví nebo na komerční modeling, nikdo vás předem nepřipraví na to nekonečné čekání, kdy nemáte tušení, jak něco vůbec dopadlo a proč. Ale pokud to chcete dělat, je potřeba to vydržet.

Foto & úprava: https://rp-foto.wixsite.com/