Reportáž: Výlet do Svitav + důvody, proč byste do nich měli zavítat i vy

Jak jsem vám to nedávno slíbila, konečně jsem se dostala k tomu, abych vám napsala o své výpravě do Svitav. Letos jsem v nich už jednou byla, takže si troufám tvrdit, že zde uvedené tipy jsou stoprocentně ověřené vícero zkušenostmi. :)

Proč zrovna Svitavy? Je to celkem jednoduché. Protože z nich (a od nich) pocházela část mé rodiny a jako malá jsem v nich pár let bydlela. A protože jsem byla zvědavá, jak moc se to město od mých tří let změnilo, letos jsem nevyrazila na jednu, ale hned na dvě expedice.

V průběhu léta jsem si prošla náměstí, o kterém málokdo ví, že je oboustranně loubené. (Což jsou takové ty zastřešené průchody pod historickými domy.) Navíc má to náměstí na délku cca půl kilometru, takže se rozhodně budete mít na co dívat. Také jsem se pokochala pohledem na Ottendorferovu knihovnu (které se už dávno, kvůli barvě cihel, říkalo červená knihovna), mrkla se na věž (za symbolické vstupné) a šla do městského muzea (kde jsem dokonce náhodou potkala pamětnici své babičky).

Letní expozice je super, protože interaktivně představuje středověk ve městě. Zkusíte si postavit z kostek lomený oblouk (když to uděláte dobře, tak vám to nespadne), zkusíte si psaní brkem a inkoustem, vyzkoušíte si repliky dobových kostýmů, včetně těch hodně bizarních, a sednete si na válečného koně v té dečce, co ji měl na koni i Kazisvět. :) 

To, co jsem ale chtěla vidět, v létě bohužel neměli, protože jim na to chybí prostor, který by měla (do roku cca 2028) vyřešit přístavba - velký svitavský mechanický betlém po Němcích, který má na délku 15 metrů a který bez nadsázky přežil svou vlastní smrt. (Jeho díly se v průběhu času různě skládaly dohromady a málem ho zničily špatné podmínky někde na půdě/ve sklepě, takže se musel dlouze restaurovat.) 

Proto jsem se svou známou vyrazila o druhé adventní neděli zpátky na místo činu, protože až (tuším) do 18. ledna je betlém v muzeu k vidění. Zároveň v muzeu uvidíte i další betlémy z různých jiných materiálů, včetně těstovin.

V průběhu naší návštěvy se navíc v muzeu konala akce pro veřejnost, během které se pekly vánočky, linecké cukroví a další dobroty. Také se konal jarmark různých lokálních prodejců, které pravděpodobně ani nebudete znát, ale dělají moc pěkné a kvalitní věci. (Takže není ke škodě občas takhle někam vyjet a s někým se seznámit.)

A teď si představte, že se právě tomuhle obrovskému betlému po celé ploše hýbou ovce, kozy, dřevorubci, voda, lopatky některého z mlýnů a různé další postavičky. Vy i vaši společníci, včetně dětí, z toho budete mít oči na vrch hlavy. (Kromě toho, pro děti jsou tam další interaktivní prvky, včetně poznávání dřevěných figur z betlému se zavázanýma očima.)

Trochu mě mrzí, že na to, jak je to muzeum velké a dobré (je tam i pamětní síň Oskara Schindlera a velká expozice historických praček, včetně takových, které pračku nepřipomínají ani vzdáleně), tak jak málo lidí o něm z mého pohledu ví. (Osobně jsem byla nadšená z obou svých dosavadních návštěv.)

Po obou prohlídkách jsem pak se svou společností zavítala na náměstí do Raffaello cafe bar (bacha, hotovost s sebou). Obě návštěvy mě přesvědčily o tom, že je to nejen o krásném prostředí, ale i o výborné kávě. Je tu k dispozici i sezónní nabídka (moc doporučuji zimní Kit Kat kávu) a excelentní jsou i zdejší zákusky. Já jsem si konkrétně dala vánoční stromeček z bílé čokolády, který měl uvnitř marmeládu z lesního ovoce a pistáciový krém. Dole to pak zavřel klasický piškot. (Ano, zní to jako zvláštní kombinace, ale bylo to neuvěřitelně dobré.) To druhé na fotce je pak bombičkový dort s vaječným likérem.

Do Svitav bych se v průběhu příštího roku ráda ještě vrátila, protože za pěkného počasí je možné návštěvu pojmout i víc turisticky. Je možné jít k rybníku Rosnička, případně do bývalého Vodárenského lesa, který byl dlouhou dobu nepřístupný. Dnes jsou tam dřevěné chodníčky a vypadá to skvěle. 

Osobně bych řekla, že se Svitavy za tu dobu, co v nich nežiju, hodně proměnily, a neustále se zpestřuje nabídka kaváren, atrakcí i dalších služeb. (Například v uličce mezi radnicí a domem U Mouřenína je ulička, ve které jsou trvale instalovány obrazy se speciální úpravou proti povětrnostním podmínkám. Jmenuje se to Galerie Venkovka.) Určitě tedy doporučuji i vám tohle ne tak turistické město navštívit a nechat se překvapit vším, co vám může nabídnout.