Výlet k přátelům: Večeře jako pro královnu a objevování staré bižuterie a šperků

Když vás mají někde rádi a vždy vás rádi vidí, zaručeně to okamžitě poznáte. Alespoň tak se osobně vždycky cítím, když si jednou za čas udělám výlet do Středočeského kraje. Ano, kousek od Kutné Hory a Čáslavi. (Mám pocit, že díky tomuto občasnému výskytu to tam začínám znát stejně dobře, jako svoje boty.)

Tentokrát jsem tam po delší době i přespávala, takže jsme měli příležitost si užít i večerní grilovačku, kterou pro nás nachystala slečna A. Na slečně A. je zajímavé nejen to, že má úžasný cit pro barvy a vůně, ale taky to, že několik let dělala hospodyni na jednom z nedalekých soukromých zámků. Má kurz vaření z Alcronu a vždy, když něco nachystá, tak je to na vrcholové úrovni. (Už mi v 6 ráno pekla ze své vůle croissanty k snídani a k příležitosti jedné z mých předchozích návštěv také nachystala obří dort Pavlova.)

Nyní se rozhodla, že večer v den mého příjezdu uděláme příjemné grilování, při jehož podobě někteří neznalí (po zaslání fotek) přemýšleli o tom, zda se náhodou neslavila nějaká o hodně slavnostnější událost. Posuďte sami.

Celé to připravila sama. Ke grilovaným dvěma druhům masa pak nachystala ještě zeleninový salát, dip ze zakysané smetany a kari a domácí sýr balkánského typu. K tomu ještě přidejme dobré víno a nic nám ten večer nechybělo. Slečna A. mi navíc věnovala krásný náramek rubín v zoisitu. (Nikdy jsem o tom do té doby neslyšela.)

V průběhu návštěvy jsem se ještě s paní C. zanořila do tajů její šperkovnice. Musím obdivovat skutečnost, že u každého kusu, i přes jejich množství, ví naprosto přesně, kdo jí ho dal. Případně to, čí byl. (Znáte to. Do jedné velké bedničky se většinou dostanou šperky a bižuterie většího počtu žen z rodiny a od kamarádek.) Byla dokonce tak hodná, že mi některé krásné kousky zabalila do stylové dekorativní krabičky s sebou domů. Některé kusy navíc patřily malířce a grafičce Zuzaně Nováčkové, která byla dcerou skladatele Blahoslava Emanuela Nováčka (Slunečnice, Jen pro ten dnešní den, Dívko v modrém...). Jde tedy o kusy s historií. :)

Spoustu bižuterie i opravdových šperků jsem pak přivezla i jiným lidem, kteří se s paní C. znají, a kteří je dovedou ocenit. Jde tedy o jeden ze způsobů, jak dát starším a skoro zapomenutým kusům nový život.

A co jste dělali přes léto vy?