Tři časopisy za tři měsíce

Když se ohlédnu do minulosti, jedním z ukazatelů toho, jestli začínáte být ve foto světě vidět (nebo ne) bylo, jestli se modelka dostala do nějakého časopisu. (Což se pak samozřejmě mezi "náma holkama" stalo jedním z hlavních cílů našeho snažení.) 

Pak ale taky záleželo, jaký ten časopis byl. Bylo totiž něco jiného dostat se do začínajícího časopisu pro alternativní publikum, který vydržel fungovat třeba jenom rok, nebo se dostat do zavedeného časopisu, který se navíc ještě prodával třeba v trafikách. V neposlední řadě jsme se také předháněly v tom, se kterou z nás bude rozhovor v nějakém zahraničním magazínu, nebo se v něm alespoň objeví naše fotka/menší promo. Jo, jo, přesně tak to cca v roce 2014 ve světě alternativního modelingu chodilo.

Já osobně jsem na svůj tištěný časopis čekala do (myslím) roku 2017. Vůbec nebyl alternativní, orientoval se především na prezentaci módy a šperků. (Odtud jeho název Šperk&Móda.) A pak dlouho nic. Tak nějak jsem se domnívala, že je to nejspíš meta, která je moc vysoko, a ke které se už asi nejspíš nedostanu, protože s přibývající prací je na focení a věci kolem něj mnohem méně času. Nakonec se ale ukázalo, že můj peak v této oblasti ještě přijde. O tom ostatně svědčí, že ke konci minulého roku se mi podařilo být v některém z tištěných časopisů hned třikrát po sobě.


Když se vrátím trochu do minulosti, vše to nejspíš začalo, když jsem začala fotit s Miroslavem Krejčím, který začal psát technické recenze pro tištěný časopis Digitální foto. V tom už jsem byla v minulosti dvakrát a občas za mnou přijde s tím, že má na testování nějaký produkt. K testovacímu článku se obvykle přidávají fotky, které dovedou čtenářům ilustrovat, jak s vybranou věcí správně pracovat. S Mírou se známe už pár let, takže ví, že když se domluvíme, tak mu na to focení vždy přijdu, což je jeden z faktorů, který určuje, k jakým příležitostem se máte šanci dostat.

V jednom případě jsem dokonce fotila přímo s šéfredaktorkou časopisu Digitální foto, kterou je Galina Gordeeva. Žije v Praze a specializuje se na malování světlem (což byla moje úplně první zkušenost), takže se na její tvorbu určitě podívejte.

Co se týče časopisu FotoVideo, to byla vlastně skoro náhoda. Do něj jsem se dostala spolu s fotografem, který si říká Jarda fotí. Pracuje pro firmu, která dělá software pro fotografy, a z nějakého důvodu si vybrali jeho článek, ve kterém na mé fotce popisuje typ úpravy portrétu. Že to časopis otiskne ani jeden z nás nevěděl, naštěstí mám ale hodně kamarádů fotografů, kteří mi na to neprodleně poslali odkaz. :D (Je to taková naše zvyklost, upozorňovat se vzájemně na to, když něčí práci někde najdeme.)




Musím říct, že kupka časopisů, které si kupuji vždy kvůli archivaci, (až mi bude 80, můžu se k nim vrátit a říct si, jaký to bylo, když jsem byla mladá), se neustále rozrůstá. A tím to zdaleka nekončí, protože o víkendu jsme byli testovat objektiv, který se bude prodávat asi za 2 měsíce. (Zatím víc neprozradím.) Takže budu mít další číslo do sbírky.

A tak si říkám - na holku, kterou nikdy nechtěla zastupovat kvůli malé výšce žádná agentura, a která s alternativní scénou, která docela usnadňuje se takhle někam dostat, trošku sekla: Dost dobrý.

P.S.: Zároveň to budiž motivace pro všechny ostatní, že pokud si půjdete dostatečně dlouho za svým a budete to brát vážně, dost možná se vám povede to samé. Nebo i třeba něco lepšího. Je to na vás.

Komentáře

Okomentovat

Vážená uživatelko, uživateli, děkuji za tvůj komentář.

Tvůj e-mail a osobní údaje, které mi odesláním komentáře dáváš k dispozici, budou využity pouze k tomuto účelu, kterým se rozumí přidání komentáře, včetně běžné statistiky návštěvnosti webu pro osobní účel.

Oblíbené příspěvky