Umění v Brně: Mural art a návštěva Uměleckoprůmyslového muzea

Dnešní článek bude trochu oddechový, chci se v něm totiž převážně věnovat tomu, že "nuda v Brně" je jen mýtus, který pochází z úst někoho, kdo tu (s největší pravděpodobností) nikdy nebyl. Případně se pohyboval jen v úzkém okruhu nádraží a dalších míst, která nejsou pěkná skoro nikde. (Co si budeme povídat, všichni víme, jak vypadá hlavní nádraží v Praze, nebo jak zvláštně může na některé lidi působit Ostrava a Ústí nad Labem.)

V nedávné době jsem toho stihla celkem hodně. Jela jsem parníkem na konec přehrady a zpět. Cesta trvá asi 2,5 hodiny, loď je plně vybavená (dokonce je tam automat na pití a na jídlo) a cestou míjíte hrad Veveří, což je paráda. (Stejně jako to, že si při míjení lodí a návštěvníků přehrady všichni mávají.) Taky jsem se účastnila setkání u veřejného venkovního grilu (který si stačí zarezervovat v aplikaci a přinést k němu jídlo a nějaký saponát na vyčištění) a taky jsem se účastnila skutečného čajového obřadu na akci, kterou pořádaly brněnské čajovny s dalšími veřejnými institucemi. (Jmenovat můžu třeba SVČ Lužánky, v jehož areálu se tahle událost, která byla zaměřená na Japonsko a na jeho kulturu, odehrávala.)

Dnes ale budu mluvit o jiném fenoménu, kterým jsou muraly na brněnských zdech. Začít bych mohla vysvětlením toho, co mural vlastně je. Ve své podstatě jde o velkoformátové pouliční umění, které se nachází ve vnitroblocích a na zdech domů, které pravidelně míjíte. Já se za muraly a dalším street artem vydala už v lednu (a je to zábava, zvlášť, když chodíte podle TIMO mapy). U jednoho muralu jsem ale věděla, že někde je, ale nebyla jsem si přesně jistá kde. Odkryl se mi až po focení, které jsem absolvovala v týdnu (na střeše), a které probíhalo kousek od místa, kde se tento mural schovával před zrakem lidí jdoucích z ulice.


Pokud si to dobře pamatuju, jde o mural, který nakreslilo uskupení Malujeme jinak. To samé uskupení udělalo i mural ve vnitrobloku na Lidické, kterému se říká Krojovaná. (Asi nikoho nepřekvapí, že je to motiv inspirovaný jihomoravskou kulturou.) V portfoliu toho ale mají mnohem víc, především se dívejte po rozvodnách, podjezdech a kotelnách. Spoustu muralů taky najdete na Cejlu a v jeho okolí, který se díky nim stal velkou veřejnou galerií. (Na to se teprve chystám. Někteří z vás ale možná někdy projížděli kolem úrazovky, nebo kolem Mendela, který kontroluje hrášek. Populární je i Brouk Brňák.)

Samozřejmě, ne každé město je umění ve veřejném prostoru otevřené, řekněme si ale upřímně, že mnohdy se stačí jen pořádně dívat. (A jak už bylo řečeno, hodně takových děl se skrývá například ve vnitroblocích, do kterých není z ulice vůbec vidět. Pak třeba můžete udělat navigaci po vzoru TIMO mapy, kde můžete specifikovat místo, dát tam fotku uměleckého díla a informaci o tom, jestli ještě existuje, takže po dílech ve vašem okolí mohou chodit i jiní lidé, které tahle zábava zajímá.)

Už se ale nebudu o tomto tématu dál rozepisovat, protože na nás ještě čeká již zmíněné Uměleckoprůmyslové muzeum, ve kterém je nová stálá expozice ART DESIGN FASHION. Zajímavostí stálých expozic Moravské galerie je to, že si mnoho z nich můžete projít v otevíracích hodinách zdarma. Díky tomu se otevírají dveře umění a poznání i těm, kteří si nemohou dovolit moc utrácet.











Kdo se trochu zajímá o historii města, ten ví, že v minulosti se mu říkalo Moravský Manchester. Především kvůli tomu, že v Brně sídlilo obrovské množství průmyslníků, kteří vyráběli tkaniny. (Mezi pozůstatky této minulosti patří třeba Vlněna a Mosilana, údajně tu těch průmyslových podniků bylo ale kolem 70.) Průmyslníci navíc potřebovali nějak prezentovat svoje výtvory, takže se rozhodli, že si otevřou vlastní muzeum. (Které vzniklo cca 10 let po muzeu ve Vídni.)

Jedna část expozice mapuje nejzajímavější a nejznámější předměty a oděvy od secese po moderní dobu, v další části se podíváte na postmoderní design a módu. Asi nejlepší byla z mého pohledu mechanická módní přehlídka, kde se prezentovali současní módní návrháři. Ke konci také nahlédnete do dvou otevřených depozitářů muzea, ve kterých se skladuje porcelán a sklo. (Jelikož přes porcelán není vidět, jde o černou expozici s černými kachličkami. Přes sklo vidět je, proto je místnost s ním celá bílá.)

Schválně jsem sem nedala velkoformátové dílo z haly, kterému se říká "Démon růstu". Jak si asi umíte představit, jde o zosobnění nadměrné spotřeby moderního světa. (Tahle "socha" má na výšku i na šířku několik metrů, takže jde o opravdu monumentální dílo, které prorůstá do klasicky vyzdobených muzejních prostor.)

Také se ve své oblasti vydáváte za uměním, nebo jste zatím nepřišli na to, jak se mu můžete ve svém volnu věnovat?


Komentáře

  1. Uměleckoprůmyslové muzeum je brněnská klasika, taky do něj chodím ráda. ART DESIGN FASHION jsem zatím tedy neviděla, musím napravit.

    TIMO mapu mám v hledáčku již delší dobu, tak díky za připomenutí. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Vážená uživatelko, uživateli, děkuji za tvůj komentář.

Tvůj e-mail a osobní údaje, které mi odesláním komentáře dáváš k dispozici, budou využity pouze k tomuto účelu, kterým se rozumí přidání komentáře, včetně běžné statistiky návštěvnosti webu pro osobní účel.

Oblíbené příspěvky