Knižní úlovky: Skandinávie, retro a kus historie

Dnešní článek jsem se rozhodla věnovat svým nejnovějším knižním úlovkům. Částečně i kvůli tomu, že zatím ještě stále pracuji na dokončení odličovacího přípravku, na jehož místo hodlám dosadit micelární vodu od polské značky Polka, která bude součástí recenze několika kousků zahraniční kosmetiky. (Holt, je to daň za to, že se teď nemám moc kam líčit.) Jsem si ale celkem jistá, že vás zaujmou i moji papíroví přátelé.

Začneme tím, co jsem přečetla jako první. Šlo o poměrně tenkou knížku s názvem Žít sama a užít si to. Pokukovala jsem po ní už trochu delší dobu, protože jak vidíte z jejího zadního přebalu, jde o retro průvodce z roku 1936, který napsala redaktorka časopisu Vogue. (Což zní samo o sobě hrozně zajímavě.) Ač tyhle knížky s návody moc nemusím a v knihovně jich mám jenom pár (většinou dárek), chtěla jsem vědět, zda by se některé tipy nedaly aplikovat i na naši dobu. 

Ano, některé rady byly opravdu zajímavé. (Například, jak si zpříjemnit ráno, nebo kterých sedm lahví alkoholu se hodí mít doma pro případ, že by přišla návštěva, která by měla chuť na koktejl.) Jiné byly zase poplatné své době a dneska by už neprošly. (Asi nikdo z nás nemá zájem mít doma barevnou služebnou, nebo jíst dle mě trochu obscénní salát s kolečkem ananasu, banánem, třešní a majonézou...) Kniha stojí pár korun a dá se přečíst za den, takže pokud byste chtěly mít nějaký takový klenot doma i vy, rozhodně vás to nezruinuje.

Tenhle příběh je vánoční, ale vzhledem k tomu, že bylo ošklivé počasí a drtivá část děje se odehrává v Norsku, nemohla jsem si nechat ujít příležitost tuto knihu mít. Začátek začíná hodně klasicky. Asi jako jakákoliv jiná kniha pro ženy. Úspěšná redaktorka londýnských novin je tak v kurzu, že to její přítel neunese a dostane kopačky. Krátce na to je vyslaná do Norska v rámci press tripu, který má být o každoročním darování vánočního stromu do Londýna. (Jde o poděkování za to, že do Londýna utekl norský král Håkon VII., který se odmítl vzdát Německu.) 

I když by se mohlo zdát, že půjde o krystalickou romanťárnu, v knize se najde dost prostoru pro popis králova útěku ze země. Navíc jeden z vojáků, který mu pomáhal a který byl prohlášený za hrdinu, se snaží ve stáří dopátrat slečny, která mu v tom pomohla a kterou od útěku z Norska už nikdy neviděl. Ačkoliv mu ona po celou válku posílala dopisy, na které on nikdy neodpověděl. (Proč to tak bylo vám nepovím, abych vám v případě zakoupení knihy nevyzradila zápletku.)

Tuhle knihu mám zrovna rozečtenou a jsem těsně před jejím rozuzlením. Sama tedy netuším, jak to dopadne. Ale jsem schopná vám její děj z větší části popsat. (Hodlám se k ní vrátit hned, jak dopíšu tenhle článek.) Na Vánoce jsem dostala Kavárnu v Kodani od stejné autorky, která se mi líbila tak moc, že jsem se rozhodla pro její volné pokračování, kterým je Hotýlek na Islandu. 

Opět začínáme krizí. Úspěšná manažerka velkého hotelu v Manchesteru se rozejde z přítelem a ještě dostane vyhazov kvůli sexuálně laděnému skandálu, do kterého se dostala částečně kvůli smůle a částečně kvůli své důvěřivosti. Jelikož nemůže nikde sehnat práci, rozhodne se, že vezme místo ředitelky v jednom špatně hodnoceném hotelu na Islandu, do kterého se nikomu nechce. Tam se jí podaří spřátelit se s místními a pozvednout kulturu ubytování natolik, že se hotel začne stavět na nohy. Problém je ale v tom, že hotel se má prodávat, takže neví, zda si ji tam nové vedení nechá. Také se bojí, že se provalí její minulost. A k tomu všemu tam (alespoň podle místních) řádí elfové, kteří dělají naschvály. Taky jsem moc zvědavá na to, jak to celé dopadne. (Včera, když jsem četla překlad jedné islandské nadávky, jsem málem umřela smíchy.)

Poslední knížkou z mého nákupu je titul Labutě z Páté avenue, který pochází ze stejné řady, jako Poslední rivalka Coco Chanel. (Která byla vážně výborná. Nedávno jsem si ji přečetla znova a už teď vím, že je to jeden z klenotů mé knihovny.) Tentokrát se příběh týká americké společenské smetánky a autora Snídaně u Tiffanyho. Jsem extrémně zvědavá, jestli budu s příběhem stejně spokojená jako s tím prvním. 

Máte ve své knihovně nějaké podobně zajímavé novinky? Nebo vás na čtení moc neužije?

P.S.: Dneska jsem neodolala a objednala jsem si další tři knihy. Dva tituly jsou dokonce od švédské autorky, takže to vypadá na jistý návrat ke kořenům.