Jaké bylo natáčení Labyrintu 3?

Určitě jste si všimli, že od posledního článku uběhl nějaký ten týden. Ten, kdo mne sleduje/čte pravidelně tuší, že to ticho mělo velmi dobrý důvod. Během posledního týdne jsem se totiž plně věnovala natáčení již třetí série kriminálního seriálu Labyrint, který mnoho z vás bude znát z televizních obrazovek.

To, že se budu natáčení účastnit, jsem věděla zhruba měsíc dopředu. Jako již tradičně jsem se několik týdnů před samotným natáčením zastavila v ateliéru ČT, kde proběhla kostýmová zkouška. A jakou roli jsem zastala? Zdravotní sestru na psychiatrii.

Ačkoliv nemocnice funguje pro úplně jiné účely a má uniforma je uniformou fiktivní nemocnice, velká část pacientů i personálu mne považovala za plnohodnotnou sestru. :)

Natáčení jsem se účastnila hned několik dní a mám za sebou 9 natočených scén. A i když se nejednalo o nic velkého, v areálu psychiatrie mne uvidíte dost často. :)

Jak bych popsala celé natáčení? 

Začala bych tím, že nás auto ČT nabralo na sjednaném místě a vyrazili jsme směrem Tišnov. Jako areál psychiatrie výborně posloužily prostory místní nemocnice, jejíž hlavní budova pochází z roku 1900. Jedná se vlastně o takový zámeček s přilehlým parčíkem. 

Krásný park nemocnice s kapličkou jsem bohužel nezdokumentovala, a to převážně kvůli probíhajícímu natáčení.

Při prvním nástupu na plac nás štáb navedl, abychom se schovali do vyhřívaného stanu, ke kterému byl přístup za rohem. Jako první nás ovšem uvítala...

Jakmile jsme se trochu rozkoukali, šli jsme se převléct do svých úborů. Pacienti si vystačili s oblečením ze své skříně, personál se odebral do převlékárny. Následně jsme všichni zamířili do maskérny, kterou je úplně nejvíc boží karavan pod sluncem. :) 

Jen pro představu: Jedná se o dlouhý karavan, jehož součástí je několik míst pro tvorbu účesů a vizáže, celá převlékárna i se skladem oblečení, pračka, sušička a dokonce i kadeřnické stanoviště s umývárnou hlavy. Vše je úplně dokonale poskládáno tak, že nikomu nic nepřebývá, ani nepřekáží. Podobně bych se mohla rozepsat o vozu cateringu, který v sobě ukrývá úplně kompletní kuchyň.

Při usazení do křesla maskéra mi Maťo, (se kterým jsem se stačila rychle spřátelit), pouze upravil vlasy do klasického culíku. Na dotaz, jak to bude celý týden s líčením pouze konstatoval, že zcela odlíčené je to perfektní. A tak to bylo celý týden, až tedy na trochu pudru na nose.

Z celého natáčení jsem měla ze samého začátku trochu smíšené pocity, protože jsem si nebyla jistá, co přesně budu jako sestra s pacienty dělat. Nakonec se mé obavy ukázaly jako zcela liché, obvykle jsem procházela po chodbě, nesla lejstra, pomáhala starším lidem či dělala dozor při práci. :) Takže - žádná brutální léčba elektřinou nebo boj s pacienty se nekonal. Obdobně na tom byla i kolegyně. 

Během natáčení byly asi nejnáročnější scény na zahradě, které mnohdy trvaly i dvě hodiny. Mrznout v plastových botičkách a v uniformě tedy nebyl vůbec žádný med. Ale zvládli jsme to všichni - včetně chovanců v pyžamech.

Za celé natáčení jsem také potkala mnoho zajímavých lidí, včetně herců, jakým je třeba pan Langmajer, Brousek, paní Vlasáková, Freimanová nebo Žilková. Osobně mohu říci jen: ačkoliv je zajímavé tyto osobnosti potkat v normálním životě, nakonec zjistíte, že jsou to také jenom lidé. 

Nakonec nesmí chybět fotka s režisérem celého seriálu, Jiřím Strachem, který má na kontě režii obou dílů pohádky Anděl páně, a kterému děkuji za super přání k mým 24. narozeninám, které jsem strávila na place. :)

To je z celého natáčení zatím všechno. Doufám, že se vám tahle mini reportáž líbila a jsem zvědavá, zda spolu se mnou budete na celou 3. sérii koukat taky, (samozřejmě, až vyjde).

P.S. Film Můj strýček Archimedes, který jsem natáčela v první polovině minulého roku, by měl být v televizi 9.1. 2018. :)