Rekonstrukce domu: 10 Poznatků z praxe

Krásné nedělní odpoledne všem!

Protože rekonstrukce domu právě tvoří podstatnou část mého času, rozhodla jsem se jí věnovat článek na blogu. A to i přesto, že se to zrovna netýká cestování, focení a hraní. A protože mnoho lidí v mém okolí právě řeší otázku vlastního bydlení, možná shledáte tento článek jako velmi užitečný při rozhodování se o tom, zda se do něčeho takového pustíte, (případně - co všechno to vlastně obnáší).

Jak to celé začalo?

Začalo to v momentě, kdy mne sestra a její snoubenec postavili před hotovou věc. V tomto případě: ,,Koupili jsme si dům za Brnem a hodláme si ho předělat.''*, což ve volném překladu znamená: ,,Počítej s tím, že pokud chceš být hodná sestra, budeš trávit polovinu svého volna jako stavební dělník.''

Problém s tím nemám. Myslím si, že je zcela přirozené pomoci, pokud je to ve vašich silách a možnostech. Při takové rekonstrukci svépomocí se také naučíte spoustu věcí a zjistíte, že toho zvládnete mnohem více, než byste bývali řekli.

*Dům byla dříve malá chaloupka z 19. století, kterou majitelé začali rozšiřovat o další místnosti a hospodářské budovy. Berte to jako modelovou situaci, protože takových domů je v ČR spousta.

Na co jsem během celého procesu přišla?

1. Sami toho zvládnete opravdu hodně, ale nikdy nepodceňujte výběr vhodného vybavení. Najednou doma skladujete věci jako laserovou rysku, několik druhů vodováh, rýčů, krumpáčů, polních lopatek a dalších potřebných věcí, (jako třeba 30 starou měchačku na maltu, která dokonce i funguje). Co je příliš drahé, zainvestuje do zápůjčky, protože se správným nářadím dokážete danou věc udělat mnohem rychleji, nebo ji prostě neuděláte vůbec, (například kango na bourání a rozbrušovačku, díky které uděláte otvory pro novou dispozici místností tam, kde dříve nebylo nic).

2. Pokud rekonstruujete, prostě se smiřte s tím, že hlavní jsou hloubkové práce, které nesou výsledky velmi pomalu a trvají dlouho. Opravdu vážně míněná rekonstrukce se zkrátka neobejde bez toho, aniž byste nekopli do podlah a zdí. Kopat všechny místnosti do hloubky 30 cm a otloukat zdi, po kterých vzlínala vlhkost je otrava. Někteří mají tendenci se tomu vyhýbat a dělat pouze povrchové úpravy v domnění, že tyhle práce dělat nemusí. Obvykle toho brzy začnou litovat, protože v základech a zdech je velký potenciál pro vznik ukrytých problémů, (například ono vzlínání vlhkosti v už plně obydleném domě).

3. Když do toho kopnete, obvykle na vás vyskočí něco nečekaného. Pavouci a jiná havěť k takovým věcem patří, takže vás asi příliš nepřekvapí. Spíše se divíte, proč na vás z pod omítky trčí kousky slámy a proč jsou v cihlách hřebíky. Jo...a občas máte možnost prozkoumat umění historického stavebnictví, když narazíte na stěnu z kotovic. (Pozn. Nepálené cihly z jílu, které po ztuhnutí drží jako kámen. Do doby, než je namočíte.)

4. Zjistíte, že bourat zdi, vylamovat okna a dveře a další destruktivní činnosti vám přináší vysokou míru uspokojení.

5. Že život, který žijeme, je vlastně velmi pohodlný. Kadibudka? Žádná kuchyně? Přímotopy? Západky všude, kam se podíváte? Mohla bych jmenovat mnoho dalšího. Když už spíte několikátou noc na karimatce na zemi na štěrku, nebo na holém betonu (v tom lepším případě), jste vděční, když přijedete domů a máte tam veškerý komfort, který bereme jako samozřejmost.

6. Práce obvykle bolí. Zvláště, když jedete jako draci a nemůžete se dva dny hnout. Na druhou stranu - ušetříte za posilovnu.

7. Že práci pro chlapa zvládne i docela malá holka. Budete pak moci mužské pokolení vábit na své zednické schopnosti. Možná tomu nebudete věřit, ale některým pánům připadá sexy že víte, jak se lije beton a že umíte správně vyměřit podlahu. Fakt. ;)

8. Že nic nejde podle plánu. Nebo jen opravdu zřídka.

9. Dostanou se vám do ruky věci, jako třeba plamenomet. Při pokládání vrstev podlahy svépomocí se setkáte s pokládáním podkladu, kterému se říká IPA. Je to vlastně taková role zvláštního druhu papíru, který je napuštěný asfaltem. Vaším úkolem je ho položit na podlahu a tavit ho k sobě plynovým hořákem. Nikdy mne nepřestane fascinovat, jak to, že jsem zatím ten dům (zatím) ani jednou nepodpálila. 

10. Zjistíte, že nejste vůbec tak leví, jak jste si vždycky mysleli. Pak se tím budete moci pochlubit třeba paní učitelce Janečkové, která vám ve škole vždycky říkala, že z vás nic kloudného nebude.

To jsou tak všechny mé dosavadní poznatky z práce na stavbě. V tento moment nás čekají ještě celé 3 týdny před finálním stěhováním. Nic není hotové, času málo. Každopádně - s trochou úsilí se to všechno nakonec podaří.

A já slibuji, že jakmile bude dílo hotovo, udělám vám malou virtuální prohlídku domem a přilehlou zahradou. :)