Den smolař.

Krásný páteční večer! :)

Nevím jak váš, ale můj pátek byl pátek smolař. A jak to celé začalo?

Ráno jsem se probudila do krásného dne. Věděla jsem že mám spoustu práce a těšila jsem se, jak si začnu postupně odškrtávat položky ve svém seznamu. Jít nakoupit, do práce, vyzvednout si balík na poště, zařídit si cestovní pojištění a přepravu do Prahy a z Prahy...

No...plány to byly hezké...nicméně...

První mi na G-mailu vyskočil e-mail o personálních změnách v jedné asijské latexové značce, jejichž šaty jsem si plánovala vzít na ''Meet & Greet'' na Dominatrix party. Díky tomu jsem byla nucena svoji objednávku udělat celou znovu a není jisté, jestli svůj latex vůbec do Dominatrix party dostanu.

Následovalo zjišťování, zda mi konečně přišel balík, který jsem očekávala už včera. Po balíku i upomínce o jeho vyzvednutí ani vidu, ani slechu.

O 30 minut později se vydávám na nákup. Z práce jsou mi oznámeny chybějící propriety a tak se vrhám do víru nákupů potravin. O celých 20 minut později (samozřejmě už na cestě domů) zjistím, že mi byla na nákupní seznam poslána dodatečně další položka. Kterou jsem samozřejmě nekoupila.

Nevadí...říkám si. Půjdu nakoupit ještě po obědě - 45 minut je ještě docela hodně času. Nu, můj telefonát na depo České pošty zhatil mé plány nadobro. Paní říká něco o tom, že zásilka již byla předána. Dokonce o tom mají podepsaný doklad!

Tato informace mi opravdu zvedla mandle. Chce mi ta paní snad říci, že někomu předali moje vytoužené boty?!

Panika!

Přichází na řadu kontakt s odesílatelem. Moje boty se ztratily! Co s tím? 

11:50

Nejvyšší čas utíkat do práce na směnu začínající ve 12:00. Na nákup není čas.

Ve 12:05 už si vylívám srdce své nejlepší kamarádce. Ta padoušská pošta!

O 30 minut později mi to nedá a koukám se znovu na track. Track mi ukazuje novou položku. Telefonní číslo infolinky. Volám. Nemám co ztratit.

Po několika neúspěšných pokusech o spojení mi telefon bere celkem příjemný pán. Nadiktuji mu kód balíku, popisuji mu nepříjemnost s depem a zda je možné balík někde vystopovat. Má ho! Balík leží na poště. Poděkuji mu a přemýšlím.

Končím v 17:00. Pošta končí v 18:00. Přejezd přes půl města - cca 25 minut. 

Nastává boj s časem.

Po otevření domovních dveří utíkám k poštovní schránce. Triumfálně otáčím klíčkem v zámku a...NIC! Upomínka o balíku na poště stále nikde.

17:25

Nasupeně doběhnu na poštu. Mám štěstí, čekám jen 5 minut. Vkládám kus papíru s kódem balíku slečně na přepážce a ptám se, jestli je balík na poště. Ano! Mají ho tam!

Slečna je, zdá se, chápající k mému zoufalství ohledně balíku, ke kterému se snažím dostat už 2 dny. Nakonec mi ho ochotně předává a já utíkám domů.

Boty přišly. Hurá! Velikost? Sedí! Hurá!

Ale s tím plněním dalších bodů programu to už tak slavné není. (Ne)hurá!

Ale stejně se jimi pochlubím! :) Protože nakonec i přes všechny komplikace dorazily v pořádku a opravdu si je užívám. 

Boty od úžasných http://www.extra-boty.cz/

Můj den nakonec neskončil tak smolně jako začal. A to i přesto že mi v hlavě několikrát zazněla znělka z Mission Impossible.

A co vy? Byl váš pátek úspěšný?