Jak jsem dostala nefunkční telefon. Který jsem ale chtěla
Jak už to určitě z dlouholetého čtení tohoto blogu víte, mám ráda umění. Ráda chodím do muzeí a galerií, objevuju lokální zajímavosti, včetně kaváren, a když můžu, stavím se i na nějaké nestandardní umělecké akci. A právě té jsem měla možnost se zúčastnit předešlý víkend v Brně, kdy se konal poslední umělecký happening Lubo Kristka. (Kdo neví, je to ten pán, co má u nás ten dům s trčícíma rukama, které chrání strom, který mezi nimi vyrůstá.) I když ho hodně lidí nezná, což je škoda, je to celkem ikona. Narodil se v roce 1943, je to malíř, sochař a náš významný surrealista. (Což hodně věcí vysvětluje.) Žil podstatnou část života v cizině (znal se i s Dalím) a hodně proslul svými snovými a kritickými happeningy. A právě jeden takový, který byl jeho úplně poslední, jsem měla možnost zažít. A jsem za to hrozně ráda! I přesto, že byl večer konání happeningu spíš chladný, před Kristkovým domem se sešlo asi kolem 700 lidí, kteří si to stejně jako já nechtěli nechat ujít. (Asi si umíte př...
